ČJA 4
64 komoře dat. sg. f. (150) —
1 M komoře
komoři (též 757)
2 Substantivum komora se řadí k pův. a-kmenům (vzor žena). V nářečích byl vedle původní formy komoře zachycen i novotvar komoři, svědčící o vyrovnání podle subst. dcera. Na uvedeném přechodu se mohla podílet i zúžená výslovnost hlásky e, běžná v daném regionu.
3 Formy komoře se užívá na celém území čes. národního jazyka s výjimkou oblasti s centrem na Brněnsku: zde byl zaznamenán regionalismus komoři.
4 komoře stč., Db, Tk, MČ, sloven. komore, pol. komorze, hluž. komorje
5 komoře Ju 1–7, Ru 2–5
6 —
Kl