61        míse dat. sg. f. (312)

koze (860)

1    M         míse — mise

misi (-i: jen F2b; mísi 640, 642, 61, mňisy 701) — mise — mis

2                 Tvar dat. sg. subst. mísa (pův. a-kmen) se v nářečích liší nejen morfologicky (odráží jednak uchování pův. deklinace – míse, jednak přechod k typu měkkému, ja-kmenovému – mísi), ale též hláskoslovně: hláskovou změnou koncového -i v tvaru misi vznikly v střm. nář. varianty mise a mis. Hláskoslovné povahy je také rozdíl v kvantitě kořenné samohlásky, označovaný jako mor. krátkost: mí- × mi-.

3                 Pův. formu míse uchovávají nářečí v Čechách a ve Slezsku (zde mise), celá Morava (s výjimkou větší části mor. úseku slez. nářečí) se vyděluje novotvarem misi s obměnami mise/mis v centrálním úseku střm. nářečí.

Ve městech byl zjištěn stav shodný s venkovským okolím. Do mluvy mor. měst proniká forma mise, tvaroslovně shodná se spis. jazykem, hláskoslovně odpovídající okolním nářečím.

4    míse  stč., Jg, Tk, MČ, pol. misie, hluž. -je

5    míse Po 1, Ju 1–3, 5, Ru 2–4 — misi Ju 6, 7, Ru 5

6    SSA 11.45

7                 V dativním tvaru subst. koza byly zjištěny tytéž rozdíly jak v zařazení k typům žena a růže (koze × kozi/koze/koz), tak v územní distribuci koncovek. Na Novoměstsku zasahuje tvar kozi západněji než forma misi.

Atlasy: SSA 11.45

Kl