60        konvi dat. sg. f. (238) —

1    M         konvi (-mv-, -ndv-)

konvje (-mv-; konve 156, 230)

2                 Diference zaznamenané v tvaru dat. sg. podst. jména konev (od původu ъv-kmen) jsou povahy tvaroslovné: konvi (uchování původní koncovky, v přechodových čes.-pol. nář. patrně přiklonění k typu růže) × konve (přiřazení k typu žena).

Na mapě neregistrujeme hláskové obměny souhláskové skupiny nv – mv, ndv (např. komvi, kondvi).

3                 Rozdíl tvarů konvi a konvě je poměrně výrazně vymezen. Dělící linie probíhá po bývalé hranici čes.-mor. až k jejímu již. okraji, odkud pokračuje záp. směrem do již. Čech a odděluje Českobudějovicko. Na jih a východ od uvedené linie je běžná forma konvě, na sever a západ varianta konvi. Ta tvoří areál i na záp. Moravě (území mezi řekami Svratkou a Jihlavou). Vydělují se jí také nářečí čes.-pol. přechodného pruhu.

Stav ve městech se shoduje s nář. okolím. Podoba konvi, podporovaná spis. jazykem, proniká do mluvy střm. a vm. měst a do měst v sm. pohraničí.

4    konvi  stč., Db, Tk, MČ, pol. konwi, hluž. -wi