ČJA 4
6 pole nom. sg. n. (1185)
1 M pole (poly 818) — póle — púle 103, 105, 106, 108
polo
2 V nominativu singuláru neutra pole (jo-kmen) byly vedle rozdílu morfologického zaznamenány také rozdíly hláskoslovné pole × póle × půle. Obměna póle vznikla zdloužením kmenové samohlásky a obměna půle změnou zdlouženého ó > ů.
Tvar pole, shodný se spis. jazykem, uchovává původní jo-kmenovou koncovku -e (typ moře).
Forma nom. sg. polo s koncovkou -o vznikla vyrovnáním s o-kmeny neuter (typ město) vlivem sblížení nepřehlasovaných koncovek jo-kmenů s koncovkami o-kmenů (např. gen. sg. města – mořa, dat. sg. městu – mořu).
Na již. Moravě byl tvar nom. sg. neuter zkoumán na zástupném slově moře, neboť se zde užívá jiného lexému (role, rolí atd.), srov. ČJA 3-30 pole.
3 Téměř celé území čes. národního jazyka pokrývá tvar pole, hláskoslovná obměna póle se vyskytuje ve vých. polovině svč. nářečí a v sev. polovině střč. nářečí, obměna púle byla zaznamenána v Podkrkonoší.
Forma polo tvoří areál v záp. polovině slez. nářečí s přilehlým okrajem vm. nářečí.
Stav ve městech je shodný s nář. okolím.
4 pole stč. pol’e. Jg, Tk, SSJČ, sloven., pol.
polo Jg, hluž.
5 pole Ju 6, 7, Ru 1, 3, 5 — póle Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4
6 ASJII 11:1b. MAGP 217, AJŚ 1374, SSA 11.26, OLA 525
Bt
