2                 U substantiva pole byly v dat./lok. sg. zaznamenány dvě koncovky: -i a -u.

Na většině území se užívá pro dativ a lokál jedné společné koncovky, a to buď -i (v Čechách, na jz. Moravě a na Uherskobrodsku), nebo -u (ve střm. a slez. nářečích). Ve dvou areálech na Moravě se uchovaly pro oba pády koncovky odlišné, a to -u v dat. sg. a -i v lok. sg. (nářečí čm. s přilehlými okraji střm. nářečí, vm. nářečí se sousedícím Holešovskem).

V Čechách a na malém jz. úseku Moravy je dativní koncovka -i z pův. zakončení -u (’u > i), zatímco v lok. může jít o pův. lokálovou koncovku -i, popř. o novotvar s koncovkou -u, která sem pronikla z dat. sg. a podlehla přehlásce. Ve vm. nářečích jde však nepochybně o pův. lokálový tvar. Společná koncovka -u v dat. a lok. sg. v střm. a slez. nářečích reprezentuje uplatnění pův. dativního tvaru též v lok. sg., naopak společná koncovka -i v dat. a lok. sg. na malé části vm. nářečích představuje vyrovnání ve prospěch lokálového tvaru (a jeho uplatnění v dat.).

Hláskové varianty se zdlouženou kořennou samohláskou póli, pólu na mapě nesledujeme, tyto podoby jsou zachyceny na mapě ČJA 3, 30 pole.

3                 Celé Čechy a jz. Moravu zaujímá podoba dat./lok. sg. poli, která se odděleně vyskytuje také v mikroareálu na Uherskobrodsku, dále je doložena jako dubletní zejména ze sm. a slez. měst.

Areály s rozdílnými podobami dat. sg. polu a lok. sg. poli se nacházejí na širokém Novoměstsku a sev. Třebíčsku a odděleně téměř na celém území vm. nář. s přilehlým Holešovskem.

Velkou oblast zaujímá tvar dat./lok. sg. polu, a to ve stř. pruhu Moravy a na celém území slez. nářečí s malým přesahem na sev. okraj vm. nářečí.

Do měst často proniká pro oba pády tvar poli.

4    poli  stč., Db, Tk, MČ, sloven. jen lok.

polu  stč., sloven. jen dat., pol., hluž.

5    dat. sg.: poli Ru 1, 3, 5 — póli Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — polu Ju 6, 7, Ru 5 — póleťi Po 1

lok. sg.: poli Ju 4, 7, Ru 1, 3–5 — póli Ju 1–5, Ru 2, 4 — polu Ju 6 — póle Po 1

6    AJŚ 371, AJK 547, OLA 526, 529

Ir