52        Boleslavi gen. sg. f. (2581) —

1    M         Boleslavi

Boleslavje

Boleslavy

2                 Nářeční formy gen. sg. f. byly zkoumány též na vlastních jménech na -slav (-clav) typu Boleslav (Čáslav, Břeclav, Soběslav, Zbraslav apod.). Ve staré češtině se jednalo o jmenný tvar adjektiva přivlastňovacího, který se skloňoval jako typ oráč. Později tato vlastní jména přešla k ženskému sklonění. Skloňování tohoto typu vlastních jmen procházelo týmiž procesy jako deklinace jmen typu Příbram, viz ČJA 4-51 Příbrami gen. sg. f. Jako spisovné jsou dnes hodnoceny tvary gen. sg. Boleslavi i Boleslavě.

Tvar Boleslavi má zakončení i-kmenové (typ kost), Boleslavě ja-kmenové (typ růže). Na rozsáhlém území si tato substantiva přitvořila nom. sg. Boleslava (a-kmen, typ žena), tvar gen. sg. Boleslavy se pak neliší od ostatních feminin tohoto typu.

V dialektech, v nichž není fonologický rozdíl i × y, byla zjištěna podoba Boleslavi (nář. realizace tvaru s i-kmenovou i tvaru s a-kmenovou koncovkou – Boleslavi i Boleslavy). V konečném řešení jsme proto vycházeli též z územního rozšíření tvaru nom. sg. Boleslava. Forma gen. sg. Boleslavy (se střm. nář. změnou y > e, viz PRO D2abc) se naopak vyskytuje místy také tam, kde je zachovaný pouze tvar nom. sg. Boleslav. Srov. ČJA 4-21a Boleslav nom. sg. f.

Tato jména jsou na sev. Opavsku a na sev. Ostravsku v některých lokalitách rodu mužského; tam nebyla mapována.

3                 Na většině území Čech a na jz. Moravě je tvar Boleslavi, na Moravě, ve Slezsku a na vých. okraji Čech převládá forma Boleslavy. V svč. nář. a na sev. okraji střč. nář. se vyskytuje tvar Boleslavě.

Stav ve městech je shodný s nářečním okolím.