52        Boleslavi gen. sg. f. (2581) —

1MBoleslavi

Boleslavje

Boleslavy

2                 Nářeční formy gen. sg. f. byly zkoumány též na vlastních jménech na -slav (-clav) typu Boleslav (Čáslav, Břeclav, Soběslav, Zbraslav apod.). Ve staré češtině se jednalo o jmenný tvar adjektiva přivlastňovacího, který se skloňoval jako typ oráč. Později tato vlastní jména přešla k ženskému sklonění. Skloňování tohoto typu vlastních jmen procházelo týmiž procesy jako deklinace jmen typu Příbram, viz ČJA 4, 51 Příbrami gen. sg. f. Jako spisovné jsou dnes hodnoceny tvary gen. sg. Boleslavi i Boleslavě.

Tvar Boleslavi má zakončení i-kmenové (typ kost), Boleslavě ja-kmenové (typ růže). Na rozsáhlém území si tato substantiva přitvořila nom. sg. Boleslava (a-kmen, typ žena), tvar gen. sg. Boleslavy se pak neliší od ostatních feminin tohoto typu.

V dialektech, v nichž není fonologický rozdíl i × y, byla zjištěna podoba Boleslavi (nář. realizace tvaru s i-kmenovou i tvaru s a-kmenovou koncovkou – Boleslavi i Boleslavy). V konečném řešení jsme proto vycházeli též z územního rozšíření tvaru nom. sg. Boleslava. Forma gen. sg. Boleslavy (se střm. nář. změnou y > e, viz PRO D2abc) se naopak vyskytuje místy také tam, kde je zachovaný pouze tvar nom. sg. Boleslav. Srov. ČJA 4, 21a Boleslav nom. sg. f.

Tato jména jsou na sev. Opavsku a na sev. Ostravsku v některých lokalitách rodu mužského; tam nebyla mapována.

3                 Na většině území Čech a na jz. Moravě je tvar Boleslavi, na Moravě, ve Slezsku a na vých. okraji Čech převládá forma Boleslavy. V svč. nář. a na sev. okraji střč. nář. se vyskytuje tvar Boleslavě.

Stav ve městech je shodný s nářečním okolím.