ČJA 4
5 chléb nom. sg. m. (456) —
1 M chléb (chljéb 755) — chleb — chlíb
chleba
2 U substantiva chléb existují dnes ve spis. jazyce v nom. sg. dvě formy: chléb a chleba; první je původní (o-kmenová), druhá vznikla v důsledku zobecnění pův. tvaru gen. sg. látkového substantiva ve funkci nomina
tivu (a akuzativu). Vedle uvedeného rozdílu
morfologického byly zapsány též diference hláskoslovné (chléb
× chleb × chlíb). K rozšíření pův. látkového gen.
ve funkci nom. srov. též ČJA 1-110 sýr – tvaroh.
Hlásková varianta chlíb je výsledkem úžení é > í. Hlásková podoba chleb na Domažlicku a Plzeňsku vznikla zřejmě vlivem nepřímých pádů. (Podoba chleb byla zapsána rovněž ve Slezsku; zde však je krátké -e- výsledkem pravidelného krácení dlouhých samohlásek, vznikla z nezúžené formy chléb, viz PRO A1a, proto ji nemapujeme.) Při dubletách chléb / chleb / chlíb × chleba je forma chleba hodnocena jako novější. K pravidelnému krácení í > i ve tvaru chlíb viz PRO A1ab.
3 Na celém území je rozšířena forma chleba. Zpravidla v dubletě s ní byly na některých částech území zaznamenány formy chléb (více či méně soustředěně ve vm. nářečích a v záp. polovině slez. nářečí), chlíb (v centrálním úseku střm. nářečí, na Zábřežsku, Boskovicku a Novoměstsku, odděleně pak ve vých. polovině slez. nářečí – tam v podobě s provedeným krácením í > i: chlib) a chleb (na Domažlicku a Plzeňsku).
Pro všechna města je charakteristická varianta chleba, podoba chlíb je doložena ve shodě s nář. okolím u starší generace. Je zajímavé, že ve vm. městech nebyla zaznamenána forma chléb.
4 chleb pol., hluž. chlěb
chléb stč.. Db, Tk. MČ
chlíb sloven. chlieb
chleba MČ
5 chleb Ju 6 — chlíb Po 1 — chlib Po 1, Ru 4 — chleba Ju 1–7, Ru 2–5 — chliba Ru 4
6 —
Ši