ČJA 4
49 konve gen. sg. f. (237) —
1 M konve (-mv-; -ndv- 121)
konvje (kondvje 106, kondje 106, 107, 121, konje 109)
konvi
konví
konvy — konv
2 Byl mapován tvar gen. sg. ъv-kmenového feminina konev. Forma konve má původní zakončení (dnes ve spisovném jazyce zařazeno k typu píseň). Tvar konvi (s obměnou konví) má zakončení i-kmenové (typ kost). Na Moravě, ve Slezsku a na jihu Čech je tvar nom. sg. konva (a-kmen, typ žena) a od něj pravidelný tvar gen. sg. konvy (ve střm. nář. v pravidelné obměně s hláskovou změnou y > e, , srov. PRO D2bc). Zakončení tvaru gen. sg. konvě je důsledkem již starého zařazení k ja-kmenové deklinaci (typ růže). (Podoba nom. sg. konvja však není doložena v sev. Čechách.) Viz ČJA 4-19 konev nom. sg. f.
V centrálním úseku střm. nář. byly zapsány tvary gen. sg. konv, konve. Podoba konv svědčí o původní a-kmenové genitivní koncovce -y a podoba s koncovkou -e o původním ъv-kmenovém, případně jakmenovém zakončení. Vzhledem k nesystematickým zápisům širokého - nebylo v některých případech možné rozhodnout, o který koncový formant se jedná. Stejně tak v jižních Čechách považujeme nářeční realizaci konvi (v dialektech bez fonologického rozdílu i × y) za přiřazení k typu žena, srov. ČJA 4-19 konev nom. sg. f. Zeměpisný obraz rozšíření typu konve patrně není zcela úplný, v konečném řešení jsme totiž vycházeli z územního rozšíření tvaru nom. sg. konva, ačkoli jsme si vědomi toho, že v některých lokalitách dochází ke kolísání mezi typem žena a nář. typem růža, popř. růže, a koncovky obou typů se zde v jednom paradigmatu střídají.
Poziční varianty konsonantu -n- a nářeční hláskoslovné obměny v kmeni nebyly mapovány.
3 Téměř v celých Čechách se vyskytuje tvar konve. V západních Čechách byla zapsána forma konvi a na Chodsku a Domažlicku její obměna konví. Tvar konvy je charakteristický pro Moravu (bez záp. okraje), Slezsko (bez pruhu přechod, čes.-pol. nář.) a jako dubletní se vyskytuje také na jihu Čech s centrem na Českobudějovicku. Obměna konv byla zapsána v centrálním úseku střm. nář. V Podještědí, na širším Mladoboleslavsku, na jih a západ od Brna a v přechod, čes.-pol. nář. byla zapsána varianta konvě.
Do mluvy ve městech na Moravě a ve Slezsku proniká tvar konve, shodný se spisovným jazykem.
4 konve stč., Jg. Tk, SSJČ
konvi pol. konwi
konvy Jg mor., sloven.
5 konve Ju 1–3, 5 — konwe Po 1 — komvi Ru 3, 5 — konvy Ju 7
6 —
Bt