ČJA 4
48 mrkve gen. sg. f. (1136) —
1 M mrkve
mrkvje (marekf’e 830–836, 84, mrkvije 643, 64)
mrkvi
mrkví
mrkvy — mrkv
2 Byly mapovány nářeční rozdíly v tvaru gen. sg. substantiva mrkev (původní ъv-kmen). Tvar mrkve má původní tvar na -e (dnes ve spis. jazyce zařazeno k typu píseň). Forma mrkvi s koncovkou -i se řadí k typu kost. Na Moravě (bez záp. a jz. úseku) a ve Slezsku je tvar nom. sg. mrkva (viz ČJA 4-20 mrkev nom. sg. f.); od něj je pravidelná forma gen. sg. mrkvy s a-kmenovou koncovkou -y (ve střm. nář. v obměně s hláskovou změnou y > e, ). Tvar mrkvě s ja-kmenovým zakončením má na části území oporu ve formě nom. sg. mrkvja.
V centrálním úseku střm. nář. byly zapsány tvary gen. sg. mrkve a mrkv. Podoba mrkve s - svědčí o původní a-kmenové koncovce -y (zde v hláskové obměně, srov. PRO D2a) a podoba s koncovkou -e má původní,
popř. ja-kmenové zakončení. Vzhledem k nesystematickým
zápisům -
na území, kde je lze předpokládat, ne-
bylo v některých případech možné rozhodnout, o který deklinační typ se jedná. Zeměpisný obraz rozšíření tva-
ru gen. sg. mrkve tak patrně není zcela přesný. Na naší mapě jsme
vycházeli z rozšíření formy nom. sg. mrkva.
Nářeční hláskoslovné obměny v kořeni nebyly mapovány.
3 V Čechách a na záp. a jz. okraji Moravy je tvar gen. sg. mrkve. Forma mrkvě tvoří areál v Podještědí a na východním Mladoboleslavsku, ve středu střm. nář. s centrem na Brněnsku a dále v přechodových čes.-pol. nář. Tvar mrkvi se vyskytuje v záp. úseku jzč. nář. Varianta mrkví je charakteristická pro Chodsko. Na východní polovině Moravy a ve Slezsku je rozšířena forma mrkvy (v centrálním úseku střm. nář. v obměně mrkv).
Do mluvy mladé generace ve městech na Moravě a ve Slezsku proniká vlivem spis. jazyka forma mrkve.
4 mrkve stč., Jg, Tk, SSJČ, hluž. morchwje
mrkvi pol. marchwi
mrkvy Jg mor., sloven.
5 mrkve Ju 1–5, Ru 2–4 — mrkwe Po 1 — mrkvje Ju 6 — mrkvi Ru 5 — mrkwi Po 1 — mrkvy Ju 7
6 AJK 556, OLA 516
Bt
