ČJA 4
46b niti gen. sg. f. (596)
kosti (412)
soli (387)
noci (1499)
1Mňiťi (ňíťi, hňiťi, hňíťi)
ňiťe (ňíťe, hňíťe)
Xňíťí 301
2 Tato položka dokumentuje územní rozdíly v zařazení podstatného jména nit, a to buď k typu kost (i-kmen), nebo k typu píseň. Vedle rozdílu morfologického se v tvaru gen. sg. feminina nit vyskytují též diference hláskoslovné – dloužení kořenné samohlásky -i- (níti, nítě) a protetické h- (hniti, hnítě); jejich přesný zeměpisný rozsah i rozdíl nit × niť viz ČJA 4, 17 nit nom. sg. f..
3 Pro Čechy a sz. část Moravy je charakteristická koncovka -e (nitě). Pro Moravu (bez sz. úseku) a Slezsko je typická forma niti. Na Chodsku byl pouze v jedné lokalitě zaznamenán tvar ňiťí, lze však předpokládat, že zeměpisný rozsah této obměny je větší (srov. ČJA 4, 46a díže gen. sg. f.). Výzkum se uskutečnil jen na opěrné síti lokalit a stav ve městech nebyl zkoumán.
4 nitě Tk řidč., SSJČ, sloven., hluž. niće
niti stč., Jg, Tk, SSJČ, pol. nici
5 niťi Ju 7, Ru 5 — hňiťi Ju 6 — ňíťe Po 1, Ju 1–3, 5 Ru 2, 4 — ňiťe Ju 5, Ru 3
6 SSA 11.30
7 Tvar gen. sg. f. byl dále sledován na položkách kost, sůl a noc. Nář. diference v tvaru gen. sg. těchto feminin vyplývají z rozdílného zařazení k typu kost nebo píseň.
Téměř na celém území je běžný tvar gen. sg. kosti. Na Chodsku byla zjištěna obměna kostí. Pouze v Poohří, dále sporadicky v Čechách (již. od Mladé Boleslavi, již. od Kolína a na Plzeňsku) a rovněž na vých. Novoměstsku byl zapsán většinou jako dubletní tvar kostě. Tato forma byla zjištěna též v městské mluvě.
Na většině území čes. národního jazyka je tvar gen. sg. soli. Rozptýleně v sv. polovině Čech a ojediněle i jinde v Čechách (především v městské mluvě) byla zaznamenána forma sole.
Repertoár tvarů gen. sg. substantiva noc a jejich zeměpisné rozložení je podobné jako u položky soli. Forma noce je však v Čechách vzácná, byla zapsána pouze v Poohří a na Mladoboleslavsku. Na Chodsku byl zjištěn tvar nocí.
Atlasy: OLA 2433, ALE 523
Bt
