ČJA 4
46b niti gen. sg. f. (596)
kosti (412)
soli (387)
noci (1499)
1 M ňiťi (ňíťi, hňiťi, hňíťi)
ňiťe (ňíťe, hňíťe)
X ňíťí 301
2 Tato položka dokumentuje územní rozdíly v zařazení podstatného jména nit, a to buď k typu kost (i-kmen), nebo k typu píseň. Vedle rozdílu morfologického se v tvaru gen. sg. feminina nit vyskytují též diference hláskoslovné – dloužení kořenné samohlásky -i- (níti, nítě) a protetické h- (hniti, hnítě); jejich přesný zeměpisný rozsah i rozdíl nit × niť viz ČJA 4-17 nit nom. sg. f..
3 Pro Čechy a sz. část Moravy je charakteristická koncovka -e (nitě). Pro Moravu (bez sz. úseku) a Slezsko je typická forma niti. Na Chodsku byl pouze v jedné lokalitě zaznamenán tvar ňiťí, lze však předpokládat, že zeměpisný rozsah této obměny je větší (srov. ČJA 4-46a díže gen. sg. f.). Výzkum se uskutečnil jen na opěrné síti lokalit a stav ve městech nebyl zkoumán.
4 nitě Tk řidč., SSJČ, sloven., hluž. niće
niti stč., Jg, Tk, SSJČ, pol. nici
5 niťi Ju 7, Ru 5 — hňiťi Ju 6 — ňíťe Po 1, Ju 1–3, 5 Ru 2, 4 — ňiťe Ju 5, Ru 3
6 SSA 11.30
7 Tvar gen. sg. f. byl dále sledován na položkách kost, sůl a noc. Nář. diference v tvaru gen. sg. těchto feminin vyplývají z rozdílného zařazení k typu kost nebo píseň.
Téměř na celém území je běžný tvar gen. sg. kosti. Na Chodsku byla zjištěna obměna kostí. Pouze v Poohří, dále sporadicky v Čechách (již. od Mladé Boleslavi, již. od Kolína a na Plzeňsku) a rovněž na vých. Novoměstsku byl zapsán většinou jako dubletní tvar kostě. Tato forma byla zjištěna též v městské mluvě.
Na většině území čes. národního jazyka je tvar gen. sg. soli. Rozptýleně v sv. polovině Čech a ojediněle i jinde v Čechách (především v městské mluvě) byla zaznamenána forma sole.
Repertoár tvarů gen. sg. substantiva noc a jejich zeměpisné rozložení je podobné jako u položky soli. Forma noce je však v Čechách vzácná, byla zapsána pouze v Poohří a na Mladoboleslavsku. Na Chodsku byl zjištěn tvar nocí.
Atlasy: OLA 2433, ALE 523
Bt
