430      byli 3. os. pl. min. č. m. živ. (2486)

1    M         byli — bili — beli (bәli 516, 645) — bele — bl — bél

                   boli 755

 

2                 Při zkoumání nář. tvarů 3. os. pl. min. času slovesa být rodu mužského životného byly doloženy četné rozdíly vycházející z hláskoslovných diferencí: byli × bili × beli × bele × bl  × bél. Na sousední slovenštinu navazuje podoba boli.

Pro přehlednost mapového obrazu a pro povahu jednotlivých variant zaznamenáváme ekvivalenty v jejich nář. realizovaných podobách. Ty se týkají jednak základového -y- (be-, b-; srov. PRO D2abc), jednak koncového -i (-li, -le, -l; srov. menší rozsah změny i > e na mapě PRO F1). Změna i > e po l má větší rozsah (podoba bele zasahuje až k již. okraji střm. nář.) snad analogicky podle nář. tvaru 3. os. pl. min. č. rodu mužského neživ. a žen. (srov. ČJA 4-431 byly 3. os. pl. min. č. m. neživ., f.).

U varianty bél došlo k zániku koncového -i (srov. PRO C2a) a k náhradnímu dloužení kmenové samohlásky.

Na mapě nezachycujeme formu bәli i s redukovaným kmenovým vokálem (srov. ČJA 4-429 byl 3. os. sg. min. č. m.).

3                 V čes. nář. v užším smyslu, na Slovácku a přilehlém okraji střm. nář. (spolu s Holešovskem) byla zachycena podoba bili (shodná se spis. výslovností). Na ostatním území vm. nář., ve slez. nář. a v přechodových čes.-pol. nář. se dokládá varianta byli.

Na mapě se vydělují střm. nář. těmito hláskovými obměnami: bl (zhruba v centrálním úseku střm. nář.), bele (v úzkém pruhu mezi Přerovem a Židlochovicemi), beli (v oblasti mezi Jihlavou, Mor. Krumlovem a Boskovicemi), bél (na Znojemsku).

Ojediněle doložená forma boli byla zachycena v b. 755.

Situace ve městech odpovídá venkovskému okolí.