43        mísy gen. sg. f. (311)

kozy (859)

1    M         mísi — misy (y: jen PRO F2c) — mis

míse 455–457 — mise (mňise 701)

2                 Substantivum mísa (a-kmen, typ žena) se v nář. na východní části území českého národního jazyka skloňuje podle vzoru růže (ja-kmen).

Vedle rozdílů tvaroslovných byla mapována též střm. nář. hlásková obměna mis (srov. PRO D2a).

Ke krácení kořenného vokálu í > i v Čechách nedochází pravidelně (srov. PRO A1d), ale jen zcela ojediněle v Podkrkonoší, kde byla zachycena obměna misy. Pro Moravu a Slezsko je charakteristická obměna mise, popř. misy s krátkou samohláskou v kořeni, viz PRO A1b. K tzv. moravské krátkosti viz ČJA 5, Krácení, s. 218–252, k í > i v koření viz např. ČJA 5-152 lípa, ČJA 5-153 hříva.

3                 Tvar gen. sg. mísy se vyskytuje v Čechách; ve Slezsku (bez jz. okraje) je jeho hlásková obměna misy. Obměna mis byla zaznamenána v centrálním úseku střm. nářečí a na jeho přilehlých okrajích. Pro Moravu je příznačná varianta mise; ta byla zapsána též na území již. od Čes. Budějovic v obměně míse.

Do mluvy ve městech na Moravě proniká forma misy.

4    mísy  stč., Jg, Tk, SSJČ, sloven, i pol. misy