ČJA 4

426      jsi 2. os. sg. ind. préz. (2474)

nejsi (2476)

1    M         si (se 673, s’i 828, 829)

seš

tyz je (-z’ -ź, -ž 808, 818–820, 822, 825, 827, 829–836)

ty s’i je (ty sy je 821, 823, 82, sy je 807, šy je 808)

2                 Mapa zachycuje diference morfologické: si × seš × tys je × ty si je.

Pův. atematickým tvarem 2. os. sg. ind. préz. slovesa být je podoba jsi. Vznikla ze staršího jesi (> jsi), později bylo odsunuto i hiátové j-. Vzhledem k zcela výlučné výslovnosti si (a seš) uvádíme formy bez j- i na mapě (srov. 1. os. sg. sem, ČJA 4-425 jsem 1. os. sg. ind. préz.).

Novotvar seš vznikl podle sloves 1. slovesné třídy (nesešseš).

Složené tvary jsou tvořeny analogicky podle složených tvarů minulého času pravidelných sloves (např. ty si byl) – jejich základem je ustrnulý tvar 3. os. sg. préz. slovesa být (je) a 2. osoba je vyjádřena příslušnou podobou slovesa být (si), popř. i zájmenem (ty): ty si je; místo si bývá k zájmenu připojována koncovka -s: tys je (též zje; následující j- způsobuje, že se tato koncovka asimiluje do znělostní varianty -z, ale i do palatalizovaného ).

3                 Areál novotvaru seš zaujímá zhruba stř. část zkoumaného území: výraz je doložen z celých svč. nář., zejména z vých. části střč. nář., z jv. cípu jzč. nář., dále z celých čm. nář. a ze střm. nář. bez jejich sev. a sv. části.

Záp. od této oblasti byla zaznamenána podoba si, místy v dubletě s tvarem seš, jenž je hojný zvl. ve městech (jinak se situace ve městech zhruba shoduje s venkovským okolím). Obměna si byla zachycena také vých. od výše popsaného areálu tvaru seš, a to až k linii Opava–Příbor.

Severovýchodně odtud jsou ve slez. nář. doloženy složené tvary tys je a mezi Opavou, Ostravou a Frýdkem-Místkem ty si je.

4    si  stč., Db, Tk, MČ — u všech jsi, sloven., hluž. sy

5    si Ju 6,7, Ru 2, 5 — seš Po 1,. Ju 1–4, 6, Ru 3, 4

6    ASJ II 242:217, MAGP 456, PLPJ 266, AJK 466, OLA 2527

7                 Zhruba stejný územní rozsah mají nář. podoby tvaru 2. os. sg. ind. préz. nejsi (2476): v oblastech výskytu formy si byl zachycen tvar nejsi – v pravidelných hláskových obměnách nési na Holešovsku a Kroměřížsku a nejsy na Valašsku a již. okraji slez. nář. (zde se tato podoba dokládá u mladší generace, starší užívá nějsy / něsy, v b. 801 ňosy, srov. PRO D4, F2c). Z centrálního úseku střm. nář. pochází varianta nése (pravidelnými změnami z nejsi > nési > nése, místy nés; srov. PRO D1a, F1), z čuháckých nář. obměna níse (srov. PRO D1b).

Rozšíření výrazu nejseš odpovídá výskytu podoby seš, ve střm. nář. s hláskovou změnou ej > é, tzn. néseš (srov. PRO D1a) v čuháckých nář. byla zachycena obměna níseš (srov. PRO D1b).

Dále jsou doloženy složené tvary: v kopanič. nář. hláskové obměny spojení není si. Ve slez. nář. byly zapsány hláskové varianty sousloví (ty) si není (a to v poněkud širším pruhu, než je zaznamenán tvar ty si je) a vesměs dubletně s nimi se místy objevují obměny spojení tys není (zejména mezi Opavou a Ostravou a na Frýdecku-Místecku). V přechodových nář. čes.-pol. je rozšířeno nář. spojení tys nima (podoba nima je pravidelná hlásková obměna podoby něma, srov. PRO E7).

Ir