426      jsi 2. os. sg. ind. préz. (2474)

nejsi (2476)

1    M         si (se 673, s’i 828, 829)

seš

tyz je (-z’ -ź, -ž 808, 818–820, 822, 825, 827, 829–836)

ty s’i je (ty sy je 821, 823, 82, sy je 807, šy je 808)

2                 Mapa zachycuje diference morfologické: si × seš × tys je × ty si je.

Pův. atematickým tvarem 2. os. sg. ind. préz. slovesa být je podoba jsi. Vznikla ze staršího jesi (> jsi), později bylo odsunuto i hiátové j-. Vzhledem k zcela výlučné výslovnosti si (a seš) uvádíme formy bez j- i na mapě (srov. 1. os. sg. sem, ČJA 4-425 jsem 1. os. sg. ind. préz.).

Novotvar seš vznikl podle sloves 1. slovesné třídy (neseš – seš).

Složené tvary jsou tvořeny analogicky podle složených tvarů minulého času pravidelných sloves (např. ty si byl) – jejich základem je ustrnulý tvar 3. os. sg. préz. slovesa být (je) a 2. osoba je vyjádřena příslušnou podobou slovesa být (si), popř. i zájmenem (ty): ty si je; místo si bývá k zájmenu připojována koncovka -s: tys je (též zje; následující j- způsobuje, že se tato koncovka asimiluje do znělostní varianty -z, ale i do palatalizovaného -ź).

3                 Areál novotvaru seš zaujímá zhruba stř. část zkoumaného území: výraz je doložen z celých svč. nář., zejména z vých. části střč. nář., z jv. cípu jzč. nář., dále z celých čm. nář. a ze střm. nář. bez jejich sev. a sv. části.

Záp. od této oblasti byla zaznamenána podoba si, místy v dubletě s tvarem seš, jenž je hojný zvl. ve městech (jinak se situace ve městech zhruba shoduje s venkovským okolím). Obměna si byla zachycena také vých. od výše popsaného areálu tvaru seš, a to až k linii Opava–Příbor.

Severovýchodně odtud jsou ve slez. nář. doloženy složené tvary tys je a mezi Opavou, Ostravou a Frýdkem-Místkem ty si je.

4    si  stč., Db, Tk, MČ — u všech jsi, sloven., hluž. sy

5    si Ju 6,7, Ru 2, 5 — seš Po 1,. Ju 1–4, 6, Ru 3, 4

6    ASJ II 242:217, MAGP 456, PLPJ 266, AJK 466, OLA 2527

7                 Zhruba stejný územní rozsah mají nář. podoby tvaru 2. os. sg. ind. préz. nejsi (2476): v oblastech výskytu formy si byl zachycen tvar nejsi – v pravidelných hláskových obměnách nési na Holešovsku a Kroměřížsku a nejsy na Valašsku a již. okraji slez. nář. (zde se tato podoba dokládá u mladší generace, starší užívá nějsy / něsy, v b. 801 ňosy, srov. PRO D4, F2c). Z centrálního úseku střm. nář. pochází varianta nése (pravidelnými změnami z nejsi > nési > nése, místy nés; srov. PRO D1a, F1), z čuháckých nář. obměna níse (srov. PRO D1b).

Rozšíření výrazu nejseš odpovídá výskytu podoby seš, ve střm. nář. s hláskovou změnou ej > é, tzn. néseš (srov. PRO D1a) v čuháckých nář. byla zachycena obměna níseš (srov. PRO D1b).