ČJA 4

423      (nesli) bychom 1. os. pl. kond. přít. (2458)

1    M         bysme — byzme

bysmy (též 801, 820) — byzmy (též 676, 820)

bychom

bychme — byhme

bychmy 752 — byhmy 751, 835, 836, 84

bichma 644, 645

my by

2                 Kromě diferencí morfologických (bysme × bysmy × bychom × bychme × bychmy × bychma × my by) byly zaznamenány i rozdíly hláskoslovné (např. bysme × byzme, bychme × byhme).

Pův. aoristový tvar bychom, který byl zapsán pouze ve městech, a to především u mladé generace, je přejatý ze spis. jazyka.

Analogický novotvar bysme (bysmy) byl vytvořen podle podoby minulého času: nesli sme (< jsme) – nesli bysme na pozadí původní aoristové formy 2. os. pl. byste. Příruční mluvnice češtiny (Brno 1996, s. 314) hodnotí formu bysme jako hovorovou.

Podoby bychme, bychmybychma vznikly připojením koncovek 1. os. pl. indikativu préz. -me-my k singulárovému tvaru bych; koncové -ma dokládá návaznost na duálové zakončení. Nelze vyloučit možnost kontaminace tvarů bychombysme, bysmy.

Tam, kde je osoba vyjádřena zájmenem, užívá se v nářečích spojení tohoto osobního zájmena s morfem by, tzn. my by / by my (srov. ČJA 4-421 (nesl) bych 1. os. sg. kond. přít.). Tento morf je příklonkou, nestává po pauze a přiklání se tedy k prvnímu přízvučnému slovu, např. to by my šli, šli by my, my by šli.

Znělá výslovnost konsonantu před -me, která se projevuje na východě zkoumaného území, je patrná na hláskových obměnách byzme, byzmy, byhmebyhmy. Šrafou je na mapě zachycen její maximální rozsah.

3                 Na vých. polovině zkoumaného území je nář. situace rozmanitější než na polovině záp., kde byl zaznamenán vesměs jako výhradní tvar bysme. Ten je rozšířen v celých Čechách s výběžkem na záp. Boskovicko, odděleně byl zachycen na Břeclavsku a již. Uherskobrodsku, jako dubletní i jinde. Obměna byzme je doložena z velké oblasti zahrnující zhruba sv. část střm. nář., sev. úsek vm. nář. a vých. okraj nář. slez.

Forma bychme pokrývá poměrně rozsáhlé území v sv. a střed. části svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a byla rovněž zachycena v téměř celých střm. nář. (kromě Holešovska a Kroměřížska) s výběžky na jz. okraj Moravy, Ledečsko a do střed. úseku vm. nář. Na Prostějovsku, Vyškovsku a Uherskohradišťsku je běžná obměna byhme.

Většinu slez. nář. (zejména území středoopavského typu) s přesahem na přilehlý okraj vm. nář. zaujímá podoba bysmy a její hlásková obměna byzmy (v oblasti mezi Ostravou a Frenštátem).

Přechodová nář. čes.-pol. se vyznačují spojením my by, na Jablunkovsku dubletně s formou byhmy; ta se dokládá také z již. Vsetínska, a to i v obměně bychmy.

Tvar bychma byl zapsán na záp. Zábřežsku.

Situace ve městech se vcelku shoduje s venkovským okolím. Na Moravě byla navíc – často jako dubletní s výrazem bychme – zaznamenána podoba bysme, popř. byzme; zřídka se zde objevuje forma bychom.


4    bychme  stč., Db, Tk nesprávně

bychmy  stč., hluž.

bychom  stč., Db, Tk, MČ


bysme  Db, Tk nesprávně, sloven. by sme

bysmy  pol. -bysmy

5    bisme Ju 1–4, Ru 2–5 — byzme Ju 7 — bichme Po 1, Ju 4 — my by Ju 7

6    AJŚ 1440b, OLA 3051

Ir