423      (nesli) bychom 1. os. pl. kond. přít. (2458)

1    M         bysme — byzme

bysmy (též 801, 820) — byzmy (též 676, 820)

bychom

bychme — byhme

bychmy 752 — byhmy 751, 835, 836, 84

bichma 644, 645

my by

2                 Kromě diferencí morfologických (bysme × bysmy × bychom × bychme × bychmy × bychma × my by) byly zaznamenány i rozdíly hláskoslovné (např. bysme × byzme, bychme × byhme).

Pův. aoristový tvar bychom, který byl zapsán pouze ve městech, a to především u mladé generace, je přejatý ze spis. jazyka.

Analogický novotvar bysme (bysmy) byl vytvořen podle podoby minulého času: nesli sme (< jsme) – nesli bysme na pozadí původní aoristové formy 2. os. pl. byste. Příruční mluvnice češtiny (Brno 1996, s. 314) hodnotí formu bysme jako hovorovou.

Podoby bychme, bychmy a bychma vznikly připojením koncovek 1. os. pl. indikativu préz. -me a -my k singulárovému tvaru bych; koncové -ma dokládá návaznost na duálové zakončení. Nelze vyloučit možnost kontaminace tvarů bychom a bysme, bysmy.

Tam, kde je osoba vyjádřena zájmenem, užívá se v nářečích spojení tohoto osobního zájmena s morfem by, tzn. my by / by my (srov. ČJA 4-421 (nesl) bych 1. os. sg. kond. přít.). Tento morf je příklonkou, nestává po pauze a přiklání se tedy k prvnímu přízvučnému slovu, např. to by my šli, šli by my, my by šli.

Znělá výslovnost konsonantu před -me, která se projevuje na východě zkoumaného území, je patrná na hláskových obměnách byzme, byzmy, byhme a byhmy. Šrafou je na mapě zachycen její maximální rozsah.

3                 Na vých. polovině zkoumaného území je nář. situace rozmanitější než na polovině záp., kde byl zaznamenán vesměs jako výhradní tvar bysme. Ten je rozšířen v celých Čechách s výběžkem na záp. Boskovicko, odděleně byl zachycen na Břeclavsku a již. Uherskobrodsku, jako dubletní i jinde. Obměna byzme je doložena z velké oblasti zahrnující zhruba sv. část střm. nář., sev. úsek vm. nář. a vých. okraj nář. slez.

Forma bychme pokrývá poměrně rozsáhlé území v sv. a střed. části svč. nář. s přesahem na Zábřežsko a byla rovněž zachycena v téměř celých střm. nář. (kromě Holešovska a Kroměřížska) s výběžky na jz. okraj Moravy, Ledečsko a do střed. úseku vm. nář. Na Prostějovsku, Vyškovsku a Uherskohradišťsku je běžná obměna byhme.

Většinu slez. nář. (zejména území středoopavského typu) s přesahem na přilehlý okraj vm. nář. zaujímá podoba bysmy a její hlásková obměna byzmy (v oblasti mezi Ostravou a Frenštátem).

Přechodová nář. čes.-pol. se vyznačují spojením my by, na Jablunkovsku dubletně s formou byhmy; ta se dokládá také z již. Vsetínska, a to i v obměně bychmy.

Tvar bychma byl zapsán na záp. Zábřežsku.

Situace ve městech se vcelku shoduje s venkovským okolím. Na Moravě byla navíc – často jako dubletní s výrazem bychme – zaznamenána podoba bysme, popř. byzme; zřídka se zde objevuje forma bychom.