ČJA 4
422 (nesl) bys 2. os. sg. kond. přít. (2460)
1 M bys — bys’(byš 808, 835, 836, byś 830–834)
bysi — bys’i 820, 826–829
2 V zkoumaném tvaru byly zaznamenány diference morfologické (bys × bysi) a hláskoslovné (bys × bys’, bysi × bys’i).
Forma bys je shodná se spis. jazykem; jedná se o původní aoristový tvar by, ke kterému bylo připojeno analogické -s. Toto -s (bys) se šíří od tvarů minulého času (nesls), podobně jako -si (bysi; obojí ze jsi), a to na pozadí pův. aoristové formy 2. os. pl. byste. Tvary bys, bysi a rovněž by jsi uvádí Gebauer jako novotvary od 17. století.
Územní rozšíření kondicionálových tvarů 2. os. sg. je obdobné jako výskyt tvarů pomocného slovesa být v 2. os. sg. min. č. (dostal jsi, dostals – viz ČJA 4-419 dostal jsi / dostals 2. os. sg. m. min. č.).
Při výzkumu byly zejména v Čechách zaznamenány též případy, kdy se osobní morf -s nepřipojuje ke kondicionálovému by, nýbrž k jinému plnovýznamovému slovu, zejména ke slovesu, např. dibi zakrilas (b. 118), bi řeklas (b. 121), diž bi spals (b. 123), gdibi šlas (b. 127), ráno bi zaspals (b. 130), ale i k substantivu, např. dibi školus nechal (b. 115). Tyto formy nemapujeme, protože byly zapsány zřídka a nejsou územně vymezené.
3 Téměř na celém území se vyskytuje podoba bys. Vesměs jako dubletní s formou bysi byla doložena v záp. polovině Čech (zhruba po linii Mladá Boleslav – Jindřichův Hradec) a odděleně v menší oblasti v záp. části slez. nář. s přesahem na sev. okraj vm. nář.
Vých. od řeky Ostravice byly zaznamenány hláskové varianty bys’ a bys’i.
Situace ve městech zhruba odpovídá venkovskému okolí.
4 bys stč. by, Db též „starší“ by, Tk, MČ, hluž. by
bys’ pol. -byś
bysi Tk by jsi nesprávně, sloven. by si
5 bis Po 1, Ju 1, 2, Ru 2–5 — bys Ju 7 — bisi Ju 2, 3, Ru 2
6 OLA 3049
Ir