42        cukroví gen. sg. n. (483) —

1    M         cukroví (cugroví) — cukrovjá 732

cukrového (cugrového) — cukrovího (cugrovího)

cukroveho

cukrova 106, 810

2                 Neutrum cukroví (typ stavení) má v gen. sg. pravidelnou koncovku -í (vzor stavení), popř. v obměně -já (cukrovjá, s nepřehlasovanou koncovkou -á stejnou jako v tvaru staveňá, která se ovšem v kopaničářských nář. realizuje jako diftong).

Forma gen. sg. cukrového má zakončení podle adjektivního skloňování neuter (vzor mladé, -ého). V nář. se vyskytuje v obměnách cukrovího (s úžením é > í, srov. PRO E5), cukroviho (srov. PRO A1bc), cukroveho (srov. PRO A1a). Není bez zajímavosti, že v sv. Čechách (oproti Moravě) nedochází k pravidelnému krácení v koncovkách -í a -ího v plném rozsahu, jak je zachycují PRO A1c.

Formu gen. sg. n. adjektiva má také střč. nář. tvar cukroveho, zde se však adjektiva zčásti skloňují podle rodových zájmen měkkého typu (stareho, staremu podle našeho, našemu). Viz též ČJA 4-200 dobrého.

Tvar cukrova má pravidelné zakončení k nom. sg. n. cukrovo, srov. ČJA 4-9 cukroví.

3                 Podoba cukroví, shodná se spis. jazykem, se vyskytuje téměř v celých Čechách a také místy na záp. a stř. Moravě, jako nedubletní je doložena zvláště na záp. okraji Moravy, mezi Ledčí nad Sázavou a Hlinskem, dále na širším Boskovicku, na Zábřežsku, v již. Čechách a v Podkrkonoší. Tvar cukrovího byl zjištěn téměř na celém území Čech, dále v čm. nářečích a na větší části střm. nářečí. Varianta cukrového (v realizaci též cukroveho) se vyskytuje ve vm. a slez. nářečích. Nář. tvar cukroveho tvoří rozsáhlý areál ve středu Čech s centrem na Benešovsku. Pouze ojediněle byla zaznamenána podoba cukrova.

Stav ve městech je shodný s tradičním nář. okolím, v mluvě měst v čes. i sm. pohraničí je tvar cukroví, shodný se spis. jazykem.