ČJA 4

413      (je⁄máme) uvařeno perf. (373)

(je/máme) upečeno (489)

1    M         (h)uvařeno (hu- 304, 305) — (h)uvaříno (í: jen PRO A1b, -řә- 611)

vařeno — vaříno

(h)uvařené (-one 801, -une 831–836, -yny 818)

vaření

2                 V jmenné části přísudku byl vedle základních diferencí, které spočívají v uchování jmenného participiálního tvaru a v užití adjektiva ve složeném sklonění (uvařeno/uvaříno, vařeno/vaříno × uvařené, vařené), zjištěn navíc rozdíl slovotvorný: Jako plného ekvivalentu tvaru uvařeno (popř. nář. uvaříno), odvozeného od dokonavého slovesa a shodného se spisovným jazykem, se v dialektech užívá také formy vařeno (popř. vaříno), odvozené od slovesa nedokonavého. Synonymie obou forem, předponové i bezpředponové, potvrzuje, že předpona zde má čistě vidový charakter, a nemodifikuje tedy význam. U sloves, u nichž se předpona podílí na utvoření nového významu, se totiž v dialektech bezpředponové varianty nevyskytují, srov. ČJA 4-412 (je/máme) otevřeno, ČJA 4-416 (je/máme) semleto, ČJA 4-414 (je/máme) sklizeno perf. atd.

K obměnám v příponě -eno × -íno/-ino srov. ČJA 4-412 (je/máme) otevřeno.

Místy, soustředěněji však na východě zkoumaného území, se užívá slovesa s předponou na- (navařené). Tento jev na mapě neregistrujeme.

3                 Základní morfologický protiklad tvarů jmenných (záp.) a složených (vých.) je výrazně územně vymezen a shoduje se s distribucí těchto tvarů zjištěných v položce ČJA 4-412 (je/máme) otevřeno.

Ostře územně vyhraněn je rovněž výskyt bezpředponových a předponových variant. V Čechách převažuje sloveso bez předpony: Varianta vařeno tvoří areál v záp. oblasti jzč. nář., obměna vaříno v ostatních jzč. nář. a v dialektech střč., tvarem vařené se vyčleňuje sz. okraj svč. nář.

Předponového slovesa jako základu se užívá na ostatním území: Pro vých. polovinu území národního jazyka a sz. polovinu svč. dialektů je charakteristická forma uvařené, pro sv. polovinu svč. nář. a záp. Moravu ekvivalent uvaříno (ten se objevuje i jinde, jednak – často v dubletě – v Čechách, zejména v jejich jv. části, jednak – sporadicky – na Moravě na Litovelsku).

Výrazy ve městech se zpravidla shodují s nář. okolím, ve městech areálu vaříno se uplatňuje jako nová varianta vařeno. Pod vlivem spis. jazyka se ve městech, především však pohraničních, užívá formy uvařeno.


4    uvařeno  Tk, MČ

uvařené  sloven. uvarené


5    vařeno Ju 5 — vaříno Ju 1–3 — uvaříno Ru 3, 4 — vaření Ju 1, Ru 2 — vařeni Ju 2 — uvařené Ju 7, Ru 5 — uvaření Ju 4

6    —

7                 Existence totožných forem bezpředponových a předponových, jmenných i složených byla zjištěna v položce (je/máme) upečeno: upečeno/upečíno, pečeno/pečíno × upečené/pečené. V Čechách byl sice výzkum uskutečněn na tzv. řídké síti bodů, územní rozšíření jednotlivých ekvivalentů se však vcelku shoduje se situací zaznamenanou na mapě ČJA 4-413 – (je/máme) uvařeno. V oblasti s obměnou pečíno se však vyšší měrou uplatňuje varianta předponová upečíno. Více vzájemných přesahů dokládá výzkum rovněž z jz. Moravy (pečíno × upečíno).

Kl