ČJA 4
412 (je/máme) otevřeno (177)
1 M (v)otevřeno ((v)ode-; vore- 303) — (v)otevříno ((v)ode-; vore- 302; í: jen PRO A1b)
(v)otevříto ((v)ode-)
(v)otevřené ((v)ode-; 828 -řone 801, -řune 836, otfořyne 818)
(v)otevříté ((v)ode-)
otevřete 825, 827 (ode-)
2 V pasivní konstrukci je/máme otevřeno se zjišťovala mluvnická forma v přísudkové části po sponě, a to jednak uchování jmenného tvaru trpného příčestí slovesa (otevřeno/otevříno/otevříto), jednak výskyt adjektiva ve složeném sklonění, které bylo od tohoto jmenného tvaru utvořeno (otevřené/otevříté/otevřeté).
Vedle tohoto základního rozdílu byly zjištěny též další diference. Jde na jedné straně o rozdíly v tvoření fundujícího příčestí buď rozdílným formantem, a to n-ovým (otevřeno/otevřené) nebo t-ovým (otevříto/otevříté), nebo zkřížením obou těchto forem (doložené u adjektiva otevřeté, které mohlo vzniknout, jak ukazuje jeho územní výskyt, zkřížením ekvivalentů otevřené a otevříté).
Další rozdíly mají povahu hláskoslovnou. U jmenného tvaru se objevují varianty s rozdílnou kvantitou (otevřeno × otevříno). Hláska í nepodléhá v nářečí v Čechách pravidelnému krácení (PRO A1cd). Formy na -íto a -íté (otevříto/otevříté) vznikly příklonem k infinitivu otevřít.
K hláskoslovnému rozdílu v předponě ote- × ode- (např. otevřený × odevřený) viz ČJA 5, 294 otevřít.
3 Morfologický protiklad tvarů jmenných a složených je výrazně územně vymezen: v záp. části území národního jazyka se užívá tvarů jmenných, v sz. polovině svč. nář. (zde částečně v dubletě), na jejich vých. okraji a v nář. na stř. a vých. Moravě a ve Slezsku tvarů složených.
Forma otevřeno pokrývá souvislé území pouze v záp. Čechách, ojediněle se objevuje i jinde v Čechách, zpravidla však při okrajích. Podoba otevříno charakterizuje ostatní čes. nář. v užším smyslu a dialekty na záp. Moravě (vých. hranice maximálního výskytu této podoby probíhá podél toku řeky Svratky, malá enkláva s tímto tvarem existuje ještě na Litovelsku). Nář. na jz. okraji Moravy se vyčleňují ekvivalentem otevříto; ten byl zapsán jako sporadický též v Čechách sz. od Příbrami.
Na vých. části území byla zaznamenána jako většinová forma otevřené. Je charakteristická pro sz. polovinu a pro vých. okraj svč. nář. a zejména pro dialekty na Moravě a ve Slezsku. Ekvivalent otevříté je doložen z Břeclavska, z oblasti mezi Uherským Brodem a Vsetínem a z Holešovska; vydělují se jím také přechod. nář. čes.-pol. Na Frýdecku byl zapsán regionalismus otevřeté.
Stav ve městech se v zásadě shoduje se situací zjištěnou ve venkovském okolí, pod vlivem spis. jazyka proniká ekvivalent otevřeno do mluvy měst, zvláště zm. a pohraničních.
4 otevřeno Tk, MČ
otevřené sloven. otvorené
5 voteřeno Ju 4 — voteřino Ju 1 — vodevřino Ju 5 — vodevříno Ru 2 — vodeříno Ju 1–3 — otevřené Ju 7 — votevření Ju 4 — votevřeni Ju 6
6 —
Kl