411     (je) odejítý / odešel (adjektivum v tvaru stavového perfekta) (2455)

(je) utečený, uletěný / utekl, uletěl (2456)

1    M         (v)odejitý (-jynty 832, vodehité 657, 658, vodjitej 110) — (v)odejítý (vodehíté 634, 635, 637, odéjítý 751)

vodejďitej

vodejdutej

odejdený (též 713, odéjdený 724, 739, 740, 742, 748, 749, 754, též odendení 713, odejďení 757)

(u)odejdzeny (též 755, -uny 828, 831, 835, 836, odendzyny 828, odyndzuny, odyndz’uny 832)

vodešlý

(v)odešel (vorešel, (v)odešél, (v)odešil)

2                 Výzkumem se zjišťoval výskyt deverbálních adjektiv odvozených od sloves se základem -jít a diference ve výchozích základových příčestích. Východiskem zde bylo adjektivum v tzv. stavovém perfektu zaznamenávaném ve významu ‚odešel‘: kromě slovesného tvaru odešel (tj. vyjádření shodného se spis. jazykem) se v nář. totiž užívá též vazby sponového slovesa být a adjektiv utvořených od slovesa odejít, a to jednak adjektiv vycházejících z příčestí trpného (t-ového a n-ového), jednak z příčestí činného (l-ového).

Zatímco adjektivum odvozené z příčestí činného (odešlý) má paralelu ve spis. jazyce (srov. adj. ušlý, vyšlý atd.), adjektiva vycházející z příčestí t-ového (odejítý/odejitý × odejditý × odejdutý) a n-ového (odjedený × odejdzený) jsou výhradně nářeční.

Ve fundujících příčestích adjektiv se projevuje vyrovnávání s různými tvary slovesa odejít: V adj. odejítý se odráží příklon k inf. kmeni (odejí-t), o témž vyrovnání svědčí rovněž ekvivalent odejitý zapsaný v oblasti pravidelného krácení í > i (inf. odejit, srov. PRO A1bcd); na území mimo tuto oblast (zejména v jv. části střm. nář.) je krátkost samohlásky i (odejitý) zesílena zřejmě příklonem k adj. odvozeným z příčestí sloves 3. třídy (např. bitý). Prézentní kmen je základem adjektiv odejditý (jako zabitý), odejdutý (jako zahnutý) a odejdený (jako nesený). Préz. kmen je obsažen i v adj. odejdzený; k alternaci -dzený srov. ČJA 4-409 zasazený.

Zeměpisné rozšíření jednotlivých adjektiv ukazuje, že různorodost v tvoření je podmíněna též kontaktem oblastí s rozdílnými výrazy: sv. Čechy se ukazují jako přechodová oblast mezi areály výrazů odešel a vazeb typu je odejítý/odejitý. Průvodním jevem je zde existence dalších adjektiv, srov. odešlý, odejdutý, odejditý. Adj. odešlý se vždy objevuje v bezprostřední blízkosti území, kde byl zapsán jako výhradní ekvivalent tvar odešel.

Rezultativní adjektiva byla zaznamenána rovněž velmi často ve vazbách typu má školu vijitou (b. 127, srov. i má školu vijdutou (b. 144), má školu višlou (b. 127), má to podejití vodó (b. 640) atd.).

Na mapě nezaznamenáváme obměny příčestí odešel; k diferencím u -šel srov. ČJA 4-375 šel příč. min. sg. m.

3                 S výjimkou malého areálu na Mladoboleslavsku a Novopacku a ojedinělých dokladů z jzč. nář. se výskyt adjektiv soustředí do vých. částí zkoumaného území; i zde však existují menší oblasti, v nichž se adjektiva neužívá, a to v záp. okrajových úsecích střm. nář. a v centrálních střm. nář. Záp. hranici výskytu těchto adj. tvoří linie, která vede od náchodského výběžku k Hradci Králové a pokračuje k Ledči nad Sázavou, Jihlavě a Slavonicím.

Směrem na východ od této linie se na území Čech a střm. a vm. nář. (kromě jejich vých. okrajových úseků) užívá adjektiv odejítý a odejitý: Podoba odejítý byla zaznamenána z území na záp. od řeky Svitavy (mezi Svitavami, Novým Městem na Moravě a Brnem) a ve většině vm. nář., varianta odejitý na ostatním území uvedeného areálu a odděleně v sev. Čechách na Novopacku. Vých. polovina svč. nář. se vyznačuje navíc koexistencí adj. odejdutý, odejditý a odešlý; ekvivalent odešlý byl zapsán též v centrálním úseku střm. nář. a ojediněle též v jzč. dialektech. Vých. příhraniční pruh vm. nář. se vyděluje příd. jménem odejdený, slez. nář. výrazem odejdzený.

Situace ve městech se u starší generační vrstvy shoduje se stavem zjištěným v nář. okolí, mladá generace však dává přednost vyjádření shodnému se spis. češtinou (odešel).

4    odešlý  Jg, SSJČ

5    vodešel Ju 1–3, Ru 3 — wodešel Po 1 — odešél Ru 5 — je vodejitej Ru 3 — je odejítí Ru 5 — je odejítý Ju 7

6    OLA 3100

7                 Výzkum výskytu rezultativních adjektiv od dalších nepředmětových sloves potvrdil, že na záp. části území čes. národního jazyka je jejich existence spíše výjimkou, zatímco směrem k východu jejich zastoupení vzrůstá. U položky utekl/uletěl byla zaznamenána adjektiva, jejichž základem je trpné příčestí n-ové (utečený / uletěný, v náležitých hláskových obměnách), jen zřídka t-ové (holítnoté v bodě 623). Adj. s fundujícím příčestím činným byla zachycena jen ojediněle, vždy však v oblastech s výskytem ekvivalentu odešlý (uteklej b. 136, uleťelé b. 618). V Čechách se stavové perfektum těchto sloves dokonce omezuje jen na mikroareály v okrajových úsecích. Na Moravě a ve Slezsku jsou zase spíše výjimkou oblasti, kde se těchto adj. neužívá.

Atlasy: OLA 3100