410      snědený (364)

1    M         sňedený (snedenej 53) — zedený 703, 739 — sňeďený (zedzení 755–757) — sňezený (zňe- 643) — zjezeny 82, 83 — zezený — zjedzeny (žje- 802, z’je- 803, žjedzuny 831–834, 84) — zedzeny (ze819–822)

sňedlý 442, 650

2                 V tvaru adjektiva snědený byly zaznamenány rozdíly spočívající ve využití odlišného odvozovacího základu výchozího příčestí (trpného n-ového: sněden/sněděn/snězen/zjedzen a činného, l-ového: snědl) a ve vyrovnání koncové souhlásky základu výchozího příčestí podle jiného slovesného vzoru (např. sněden × sněděn × snězen).

Adjektivum snědený odráží pův. tvar příčestí (podle 1. slovesné třídy: sněden), v ekvivalentu sněděný se projevuje příklon k 4. třídě (part. sněděn jako prošen), do fundujícího part. v adj. snězený proniklo -z- též na pozadí 4. třídy (snězen jako uzen). Jako zvláštní varianta se vydělují tvary na -dzený (zjedzený, zedzený) ve slez. nář.; k nim srov. ČJA 4-409 zasazený. Nemapovaná realizace s -dz- (zedzený) v kopanič. nář. je však náležitou obměnou výchozího tvaru na -děný, zaznamenanou zde ve větším rozsahu, než registruje mapa PRO D5.

Další diference se týkají slovesné předpony s-. V adjektivech snědený/sněděný/snězený zůstává uchována stará varianta předpony s- (tj. sn-). Ve vm. nář. (s výjimkou oblasti vymezené městy Kroměříž, Kyjov a Uherský Brod) a ve většině slez. dialektů jsou doloženy ekvivalenty s předponovým z- (zje-/ze-: zjezený, zjedzený, zezený). To vzniklo splynutím pův. s- a z-, srov. nář. zeskočit, zebrat a též oddíl  o hláskosloví. Náslovná skupina zje- se místy zjednodušila v ze- (zezený, zedzený).

3                 Výskyt jednotlivých podob adjektiv člení zkoumané území do čtyř vcelku kompaktních areálů:

V záp. části Čech a na záp. okraji střč. nář. se užívá adjektiva sněděný; to bylo roztroušeně zaznamenáno též v již. polovině areálu výrazu snědený a ojediněle na záp. Novoměstsku a mezi Jindřichovým Hradcem a Třebíčí, popř. i jinde. Odděleně – z kopanič. nář. – je doložena obměna zeděný. Na Roudnicku přistupuje v dubletě podoba snědený. Ta je běžná na ostatním území Čech a na záp. Moravě až téměř k řece Svratce. Ostatní mor. dialekty směrem na východ od této linie se vydělují podobou snězený (na vm. okraji v obměně s náslovným ze-: zezený); výraz snězený byl soustředěněji zaznamenán rovněž mezi Čes. Budějovicemi a Prachaticemi. Pro záp. úsek slez. nář. a pro nář. čes.-pol. je charakteristické adj. zjedzený; území mezi těmito úseky náleží výrazu zedzený.

Stav ve městech se shoduje s nář. okolím, v areálu výrazu snědený se uplatňuje (zejména na Moravě, ale ojediněle i v szč. pohraničních městech) adj. snězený, které proniká také do areálu variant zjedzený / zezený.