41        stavení gen. sg. n. (87) —

peří (2044)

1    M         staveňí (stavéňí) — stavéň

staveňá (stavjaňá 755)

staveňa (stavéňa 712)

2                 Tvary gen. sg. neutra stavení (ьjo-kmen) se v nářečích diferencují v důsledku rozdílného hláskového vývoje koncovky nebo přechodu k výhodnějšímu adjektivnímu skloňování. Obměna stavéň je důsledkem redukce a zániku koncového -í > -i po ň a následného dloužení kmenového vokálu -e-. Forma staveňa vznikla vyrovnáním s tvarem gen. sg. neuter typu moře, která mají ve východnějších nářečích starší tvar mořa.

Tvary gen. sg. stavení byly zkoumány jen na Moravě a ve Slezsku. V Čechách lze předpokládat podobu stavení, popř. staveního.

3                 Forma staveňá (v příslušných nář. obměnách) je typická pro Břeclavsko, vých. okraj vm. a slez. nářečí s přilehlým sev. Valašskem. Ze Znojemska je doložena hlásková obměna stavéň. Na Prostějovsku a ojediněle i ve vm. nářečích byla zapsána forma staveňa. Na ostatním území se vyskytuje tvar stavení.