ČJA 4
41 stavení gen. sg. n. (87) —
peří (2044)
1 M staveňí (stavéňí) — stavéň
staveňá (stavjaňá 755)
staveňa (stavéňa 712)
2 Tvary gen. sg. neutra stavení (ьjo-kmen) se v nářečích diferencují v důsledku rozdílného hláskového vývoje koncovky nebo přechodu k výhodnějšímu adjektivnímu skloňování. Obměna stavéň je důsledkem redukce a zániku koncového -í > -i po ň a následného dloužení kmenového vokálu -e-. Forma staveňa vznikla vyrovnáním s tvarem gen. sg. neuter typu moře, která mají ve východnějších nářečích starší tvar mořa.
Tvary gen. sg. stavení byly zkoumány jen na Moravě a ve Slezsku. V Čechách lze předpokládat podobu stavení, popř. staveního.
3 Forma staveňá (v příslušných nář. obměnách) je typická pro Břeclavsko, vých. okraj vm. a slez. nářečí s přilehlým sev. Valašskem. Ze Znojemska je doložena hlásková obměna stavéň. Na Prostějovsku a ojediněle i ve vm. nářečích byla zapsána forma staveňa. Na ostatním území se vyskytuje tvar stavení.
4 staveňá sloven. stavania
stavení stč. stavenie, Tk, SSJČ
5 stavení Ju 3, 5, Ru 2 — stavéní Ju 7 — staveni Ju 1, 2, 4, 6, Ru 4 — staveního Ru 2, 3, 5
6 AJŚ 1378c, AJK 535
7 Tvar gen. sg. neuter byl zkoumán také na položce peří. Repertoár koncovek gen. sg. a jejich územní rozložení je v podstatě stejný jako u substantiva stavení. Zapsán nebyl pouze tvar na -a podle typu moře. Forma peřího se nachází jako dubletní především v záp. úseku jzč. nář. a ve střč. nář., na Novoměstsku a Hlinecku, ojediněle byla zaznamenána i jinde.
Stav ve městech je shodný s nář. okolím, do mluvy ve městech ve slez. nářečích proniká jako dubletní tvar peří, shodný se spis. jazykem.
Bt