408      utřený (323)

otevřený (178)

1    M         (h)utřený (vo- 103, 111, 112, 124, 11)

(h)utřítý (-í- 505, 518, 519) — utřetý

2                 V nář. ekvivalentech adjektiva utřený se odrážejí diference spočívající v rozdílných fundujících trpných příčestích, a to n-ovém (utřen) a t-ovém (utřít, utřet). Pův. (n-ový) tvar příčestí, shodný též s tvarem spisovným, je zachován v adj. utřený. V adj. utřítý se odráží příklon k infinitivu. Zkřížením obou adj. patrně vznikl i základ obsažený v příd. jméně utřetý. Srov. též ČJA 4-369 utřel příč. min. sg. m.

Nezachycujeme slovotvorný rozdíl ve využití odlišných předpon: Na Novopacku převažuje předpona o- (v hláskové obměně vo-), tj. votřenej (srov. ČJA 4-369 utřel příč. min. sg. m.), z ostatního zkoumaného území jsou doložena pouze adjektiva s předponou u-, tj. utřený, utřítý, utřetý.

3                 Rozdílnost fundujících základů se zeměpisně projevuje ve vých. polovině zkoumaného území.

Většinovým výrazem je ekvivalent utřený: jako výhradní byl zaznamenán v Čechách v záp. polovině Moravy a Slezska; ve vých. částech zkoumaného území se často objevuje také v dubletě s adjektivy utřítý a utřetý.

Adjektivum utřítý je okrajově doloženo z jz. okraje Moravy a z Novoměstska, charakteristické je však především pro vm. nář. na Valašsku, Kyjovsku a pro přechodová nář. čes.-pol. Jako ojedinělý dialektismus vystupuje varianta utřetý v povodí řeky Ostravice, odděleně zachycená také v střm. nář.

Stav ve městech se shoduje s venkovským okolím.