Sloveso hřát má dvě stará východiska, a to *grějN grěti a *grejN grьjati, která mohla mít už v stč. období stejné znění infinitivu: hřieti. Lze předpokládat, že tvary s -á-/-a- vycházejí z formy mužského příčestí l-ového nebo t-ového slovesa hřáti vzniklého stažením skupiny *ьja z *grьjati. Tvary s -é-/-e-/-í-/-i- vznikly splynutím s infinitivním kmenem tohoto slovesa (hřieti), nebo jde o uchované tvary původnější, které navazují na výchozí sloveso *grěti.

Na mapě zaznamenáváme i podoby, které vznikly odsunutím h- při zjednodušení hláskového skupení -hř- (např. ořátý, ořetý, ořítý, zeřítý). K této změně viz ČJA 5, Změna hř- > ř, s. 390–394.

U adj. ze-/ohřátý ve slez. nář. neregistrujeme pravidelné obměny hlásky á, k nim srov. PRO A1a, PRO E8. Nezaznamenáváme ani krácení samohlásky -í- v mor. a slez. nář., srov. PRO A1ab. Zč. podoba s krátkým -i- ohřitý vznikla zřejmě vyrovnáním podle sloves typu krýt (part. pas. kryt); v severní části areálu této formy na sz. okrajích Čech může být krátkost vokálu podepřena pravidelným krácením -í- na tomto území (srov. PRO A1cd).

Varianta ořiný reflektuje následné zkrácení patrně vlivem podoby ohřitý.

3                 Většinová jsou adjektiva odvozená od základu s předponou o-. Na východ od linie probíhající městy Litovel, Boskovice, Moravský Krumlov a Znojmo se vyskytují adjektiva s předponovým ze-.

Podoby -hřátý se užívá v Čechách a ve slez. nář. Ve střč. dialektech (kromě jejich záp. okraje) a na přilehlém území jzč. je běžná varianta ohřátý. Malý areál tvoří též na jz. okraji Čech s centrem na Klatovsku. Obměna ohřatý byla zachycena v záp. polovině Čech, a to vždy jako dubleta k formě ohřitý. Varianta zehřátý byla zaznamenána ve vých. polovině slez. nář.

Podobou -hřítý se vydělují zejména mor. nář. a záp. úsek slez. dialektů; záp. hranice areálu je vymezena linií probíhající podél bývalé zemské hranice (s přesahy oběma směry). Ekvivalent ohřítý je typický zejména pro záp. úseky tohoto areálu (soustředěněji se vyskytuje i na území mezi Brnem a Mikulovem a v oblasti mezi Prostějovem a Vsetínem), varianta zehřítý pro jeho stř. a vých. část. Odděleně je adj. ohřítý doloženo i ze záp. úseku jzč. nář., ojediněle též ze stř. Čech. Jako regionalismus omezený pouze na část záp. a sz. Čech se jeví podoba ohřitý.

Ekvivalentu -hřetý se užívá spíše na okrajích zkoumaného území; adj. ohřetý je doloženo z již. (ojediněle sz. a sv.) Čech a z přilehlé jz. Moravy. Zde se sporadicky vyskytuje i forma zehřetý; její zdlouženou podobu zehřétý zachytil výzkum odděleně na pomezí vm. a slez. nář. V témž mikroareálu se objevuje varianta ohřétý.

Adj. ohřený je dialektismem jihozápadomoravským. Na Chodsku byla ojediněle zapsána varianta ořiný (srov. dále).

Výrazné areály tvoří obměny bez kořenné souhlásky h-, a to zejména na území svč. nář. s přilehlými okraji střč. nář. (ořátý, ořatý, ořitý, ořetý), popř. přilehlého sz. okraje střm. dialektů (ořítý). Jen okrajová území pokrývají tyto podoby v zč. (ořátý, ořitý, ořiný) a v jč. (ořetý) úseku.

Stav ve městech se zpravidla shoduje s venkovským okolím, jako nový proniká spis. výraz ohřátý. Ten se uplatňuje zejména v mluvě sm. a zč. pohraničních měst, zde vedle varianty ohřatý, která má zřejmě interdialektickou povahu.

4    ohřený, ohřiný  pol. ogrzany (stč. -hřěn, -hřien, Jg ohřen, ohřán, zahřín – u obou part. pas.)

ohřatý  (Jg part. pas. ohřat)

ohřátý  MČ, sloven, -hriaty

ohřetý  hluž. wohrěty (Jg part. pas. zahřet)

ohřitý  Jg

ohřítý  (Jg part. pas. zahřít)

5    vohřátej Ju 3–5, Ru 4 — vořátej Ju 1, 2, Ru 4 — wořátej Po 1 — vohřítej Ru 3 — vohřitej Ju 4 — zehřítý Ju 7, Ru 5 — zehříté Ju 6

6    AJK 1316

Kl