ČJA 4
405 začatý (978)
1 M začatý (začynty 833, 834, 836, začunty 835, 836, 84, -čá- 684) — začetej — začítý (začәté 609)
začnutý (začnyty 831, napočnuty 804, 806, 807, 809, 811, 813, 818, 84)
začňuny 834
začlý (začalej 411, začílej 411)
2 Nář. ekvivalenty adjektiva začatý ukazují na odlišné odvozovací základy příčestí, a to buď příčestí trpného t-ového (začat – pův. tvar, shodný se spis. jazykem, začet a začít × novotvar začnut, vzniklý přikloněním slovesa k typu minout), trpného n-ového (začňun), nebo příčestí činného (začl), srov. ČJA 4-399 začal.
K participiálním základům adjektiv začetý a začítý srov. ČJA 4-404 požatý (požetý, požítý).
3 Adjektivum začatý je většinovým výrazem, objevujícím se takřka na celém území národního jazyka. Ze záp. a již. úseků jzč. nář. je doložena forma začetý, z jz. okraje Moravy, z Novoměstska a z pruhu území mezi Boskovicemi, Kroměříží a Lipníkem nad Bečvou začítý. Ekvivalent začnutý se v dubletě objevuje na záp. a sz. okraji Čech a v svč. nář., jako výhradního výrazu se ho užívá v záp. části Slezska a na Ostravsku.
Adjektivum začlý se dokládá jen ojediněle, a to především na Moravě v mluvě několika měst (zejména pohraničních) jako novotvar užívaný mladou generací.
Výrazy ve městech se jinak shodují s nář. okolím.
4 začatý sloven., pol. zaczięty, hluž. započaty (stč., Db, Tk, MČ
–
u všech part. pas. začat)
5 začatý Ju 7, Ru 5 — začatej — Ju 1–3, 5, 6 — načatej Ju 5, Ru 2 — začítej Ru 3 — začnutej Po 1, Ju 4
6 —
Kl