2                 Ve tvaru slovesného adjektiva odvozeného od trpného příčestí slovesa požít/požnout byly zaznamenány diference, které vyplývají z rozdílných odvozovacích základů, a to z příčestí t-ových (požat/požet/požít × požnut) a z příčestí n-ového (požňun).

V adj. požatý je odvozovacím základem pův. tvar trpného příčestí požat, shodný se spis. jazykem. Na většině území se uchoval, a to nejen tam, kde se v nář. užívá infinitivu požít, popř. požat, ale i v dialektech s novým infinitivním tvarem požnout. V tvaru požítý se odráží vyrovnání podle (staršího) infinitivu požít, adjektivum požetý dokládá příklon k příčestí činnému 1-ovému poželi. Srov. též ČJA 4-401 žal příč. min. sg. m.

3                 Nář. diference se soustřeďují na vých. polovinu zkoumaného území: Výrazně vymezeny jsou areály výrazu požnutý na jz. Moravě a ve Slezsku, rozptýleně byla tato podoba zaznamenána také v svč. nář. Tvar požítý je doložen z malého areálu s centrem na Prostějovsku a též ze záp. Moravy. Na ostatním území se užívá adjektiva požatý.

Ve městech výzkum nebyl uskutečněn.

4    požatý  sloven., hluž. -žnjaty (stč., Db, Tk, MČ – u všech part. pas.
požat)

požetý  pol. pozięty

požnutý  (MČ part. pas. požnut hovor.)

5    požatí Ju 2, 5, 6, Ru 5 — požatý Ju 7 — požatej Ju 1, Ru 2–4  — požnutej Ju 2, 3 — wožnutej Po 1

6    —

Kl