403      zapjatý (546)

1    M         zapjatý (zap’ynty 832, 833, 836, 84, zapjynty 833, zap’unty 833–835) — zapjetej — zapatej (též 424, 45) — zapítý

zapnutý (-útý 705, 734, 757, 75, zapnyty 831)

zaplý

2                 Zjištěné diference jsou dvojí povahy: Týkají se především rozdílných odvozovacích základů, a to fundujících trpných příčestí t-ových (zapjat/zapat/zapět/zapít a zapnut) a nář. (mor.) podoby příčestí 1-ového zapl, srov. ČJA 4-397 zapjal příč. min. sg. m.

Rozdíly v základovém -pa-/-pja-/-pě- mají svou příčinu v analogickém vyrovnávání tvarů s pův. psl. kořennou samohláskou *ę (psl. inf. *pęti; stč. pnu pieti, part. pat). Podoba se základem -pat- je náležitá: vznikla pč. depalatalizací ve skupině pä v postavení před tvrdou zubnicí t. Základové -ě- v adj. zapětý je zřejmě důsledkem vyrovnání s nář. tvarem part. činného zapěli, srov. ČJA 4-397 zapjal příč. min. sg. m. Analogické podoby s -pj- (-pja-, -pě-) se udržují v nářečích, v nichž byla provedena depalatalizace v omezené míře, srov. areál adj. zapjatý jednak na Českobudějovicku (ojed. v obměně zapětý) v těsném sousedství areálu nář. podob typu bjič, jednak ve vm. nář. a v přechod. nář. čes.-pol. (b’ič, zap’atý, zap’ynty atd.), srov. PRO B5ab.

Adj. zapítý navazuje na podobu pův. infinitivu zapíti (< zapieti). Základ adj. zapnutý je novotvarem svědčícím o přiklonění výchozího slovesa k typu minout.

V spis. jazyce se pův. participiální formy neužívá, srov. novotvary zapjat a zapnut a od nich odvozená adj. zapjatý a zapnutý.

3                 Výraz zapnutý převládl na celém zkoumaném území; nář. oblasti, kde se ho neužívá, jsou spíše výjimkou – např. již. část střč. nář. s přilehlým záp. Táborskem, široké Královéhradecko, sev. okraje Čech, sev. Vsetínsko a Jablunkovsko.

Adjektivum zapatý je charakteristické pro nář. v Čechách: bylo zaznamenáno na rozsáhlém území vymezeném na západě zhruba řekou Vltavou, na východě bývalou zemskou hranicí.

Varianta zapjatý byla zachycena v Čechách v oblasti mezi Strakonicemi, Čes. Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem, odděleně pak na Novoměstsku, především však ve vm. nář. (bez jejich již. části) a dále na Příborsku a Jablunkovsku. Při okraji areálu tohoto výrazu v Čechách byl zachycen regionalismus zapětý. Slova zapítý se užívá na jz. okraji Moravy a na Novoměstsku s výběžkem k Brnu.

Adjektivum zaplý je soustředěno jednak do mikroareálu na sz. okraji Čech, jednak na Moravu, a to do její stř., jv. a vých. části. Je však příznačné zejména pro mluvu mladé generace v mor. městech, vnitrozemských i pohraničních.