402      zapražený (835)

1    M         zapražený (zapřungňuny 832, 834) — zapřežený (též 253, 601) — zapřížené — zapřižený (i: jen PRO F2b)

zapřáhnutý (zapřungnuty 833–835, zapřungnyty 831) — zapřahnutý (-útý 734, 737) — zapříhnutý
(-prie- 801) — zapřihnutý (i: jen PRO F2b)

zapřahlí (-prja- 755) — zapříhłý — zapřihlý

2                 Výchozí tvar příčestí trpného slovesa 2. třídy zapřáhnout (vzor tisknout), který je základem zkoumaného adjektiva, má ve spis. jazyce podobu zapřažen. V nářečích odrážejí formy adjektiv rozdílná tvaroslovná východiska, a to jednak trpné příčestí n-ové a t-ové: zapražen a zapřáhnut/zapřahnut, jednak l-ové příčestí: zapřahl.

V nář. podobách výchozích forem trpných příčestí se odráží vývoj tvarů slovesa s nč. infinitivem zapřáhnout, náležícího původně do 1. slovesné třídy (stč. inf. -přieci, part. pas. -přěžen). Přechodem do 2. třídy se utvořil na celém území národního jazyka nový infinitiv (-přáhnout), popř. i nová forma příčestí (-přáhnut jako minut). Je pozoruhodné, že nové, t-ové příčestí bylo zaznamenáno spíše na Moravě a ve Slezsku.

Adj. s kořenným í/i vznikla asi vyrovnáním příčestí s podobami pův. infinitivů, srov. zapřížený/zapřižený, zapříhnutý/zapřihnutý, zapříhlý/zapřihlý, v nichž í vzniklo procesem ’á > ie > í (popř. se zkrátilo v i), nebo podle tvaru příč. činného (zapřihli). Podoby se samohláskou -i- v kořeni adjektiv mapujeme v jejich skutečném územním rozšíření. Rozsah změny í > i je zde totiž odlišný, než zachycuje mapa PRO A1ab: zasahuje rovněž jv. úsek střm. nář. a celou oblast nář. vm.

3                 Základní trichotomie výchozích odvozovacích základů se odráží v protikladu zapřažený (zapřížený/zapřižený/zapřežený) × zapřáhnutý (zapřahnutý/zapříhnutý/zapříhnutý) × zapřahlý (zapříhlý/zapřihlý). Ten je výrazně zeměpisně vymezen: formy na -nutý a -lý jsou soustředěny na východ zkoumaného území.

Výrazu zapřažený se užívá v Čechách, na jz. okraji Moravy a v úzkém pruhu území mezi Kyjovem a Břeclaví; na záp. okraji zč. nář. byl zaznamenán ekvivalent zapřežený, ve střm. nář. výraz zapřižený a na území mezi Brnem a Boskovicemi a odděleně též na Holešovsku adj. zapřížený.

Ekvivalentem zapřáhnutý (v podobách zapřahnuty, zapřohnuty) se vyděluje především východní polovina slez. nář.; byl zachycen ojediněle také v svč. nář. Adj. zapřahnutý je doloženo z Českobudějovicka a z dol. Pomoraví, jeho obměna zapřihnutý z vm. nář. (bez již. úseků) a ze záp. části nář. slez. Podoba zapříhnutý byla zachycena jen ojediněle (např. na Novoměstsku).

Regionalismus zapřahlý se dokládá z mikroareálu na jih od Kyjova, Valašsko se výrazně odlišuje variantou zapřihlý (s méně častou obměnou zapříhlý).

Ve městech se výzkum neuskutečnil.