Za povšimnutí stojí, že na vých. Moravě nedochází u příč. min. sg. f. zapjala k příklonu ke zdloužené podobě maskulina (tj. není zde podoba *zapjála), jako např. u příčestí pohnúla, usnúla (srov. ČJA 4-394 pohnula příč. min. sg. f., ČJA 4-395 usnula příč. min. sg. f.) či zapnúla.

3                 S příč. min. sg. m. koresponduje jen areál formy zapala a zapjala na čes.-mor. pomezí. Tvar zapjala je doložen i ze stř. a sev. části vm. nář., kde je jeho muž. ekvivalentem podoba zapjál. Varianta zapla se však vyskytuje nejen v mor. areálu podoby zapl, ale i na Zábřežsku a sev. Boskovicku a na většině území slez. nář., kde má tvar muž. rodu podobu zapnul. V svč. a částečně i střč. nář. se objevuje jako jedna z koexistujících forem a nejčastěji používaným tvarem je v záp. polovině Čech, tedy v oblasti podob zap a zapnul u maskulin.

Forma zapnula byla stejně jako zapnul zaznamenána také téměř na celém území (řídce jen ve slez. nář. a v záp. Čechách), ale skoro vždy vedle dalších výrazů, nedubletně se objevuje jen na malé oblasti v okolí Prahy. Zdloužená podoba zapnúla je doložena porůznu zejména ze stř. a sev. části vm. nář., obměna zapnoula z jz. Strakonicka.

V čes.-pol. přechodovém pásu převažuje příčestí zap’yna.

Ve městech se zpravidla objevují podoby shodné s nář. okolím, jen ve vých. polovině Čech už tradiční výrazy ustupují běžnějším výrazům zapla a zapnula.

4    Podoby příč. min. sg. f. nejsou v používané literatuře uvedeny; lze je vyvozovat z podob mužských.

5    zapjala Ru 5 — zapala Ju 1, 2 — zapla Po 1, Ju 1–6, Ru 2–4 — zapnula Po 1, Ju 2, 3

6    ASJ II 290:259, AJK 485

Či