ČJA 4
393 uschl příč. min. sg. m. (297)
uschla (298)
1 M (h)uschl — uschlu 463, 465 — uschu — usché 736
usch — usech (též 450)
uschnul — uschnúl — uschnoul — uschnou 456, 457
uschny 832, 834–836, 84
2 U příčestí minulého slovesa uschnout byly jako u ostatních sloves tohoto typu zachyceny morfologické diference uschl (podoba shodná se spis. jazykem) × usch × uschnul (o nich podrobněji v komentáři k položce ČJA 4-388 kvetl příč. min. sg. m.). Za morfologickou variantu považujeme také čes.-pol. podobu uschnyl, která vznikla buď příklonem k příčestí sloves 3. třídy kryl, umyl (viz též ČJA 4-382 minul příč. min. sg. m.), nebo rozložením a zánikem nosovky (uschnenl > uschnynl > uschnyl).
Dále byly zaznamenány obvyklé hláskové rozdíly odrážející různý vývoj staré pobočné slabiky -l (uschl × uschlu × uschu × uschél), zdloužená varianta podoby uschnul, tedy uschnúl, a její diftongizovaná podoba uschnoul (na Doudlebsku uschnou s odstraněním koncového -l). K variantě usch se na části území užívá obměny usech (o tom podrobněji v odd. o hláskosloví).
3 Na Moravě a ve Slezsku se rozložení nář. variant v zásadě neliší od jiných sloves této skupiny. V Čechách je však situace poněkud odlišná. Na většině jejich území se sice užívá podob bez koncového -l, ale očekávaný tvar usch byl zachycen jen v záp. Čechách a v širokém pruhu po obou stranách hranice mezi střč. a svč. nář.
Zbývající území (velkou oblast na pomezí střč. a jzč. nář., dále Podkrkonoší, Podještědí a část Náchodská a konečně malý areál na styku nář. střč., svč. a čes.-mor.) pokrývá obměna usech. Na širokém Českobudějovicku pak dominuje varianta uschnul, která se zpravidla jako dubletní objevuje navíc – více či méně soustředěně – téměř po celých Čechách; ze Strakonicka a Doudlebska je doložena podoba uschnoul (z nejjižnějšího okraje Čech uschnou).
Ve městech je stav zpravidla shodný s venkovským okolím, jen ve všech zč. pohraničních městech se užívá výhradně varianty uschnul.
4 uschél sloven. uschol
uschl Jg též usechl, Tk též usechl říd., MČ, pol. usechł
uschnul Tk, MČ hovor., pol. uschnął
uschnyl hluž. wuschnył
5 uschl Ju 6, Ru 5 — usch Po 1, Ju 1–4, Ru 2–4 — uschnul Ju 3
6 ASJ II 289:258
7 Přič. minulému sg. f. tohoto slovesa nebyla věnována samostatná mapa, protože územní diferenciace zachycených variant je nevýrazná. Na celém území se užívá podoby uschla, jen v některých okrajových oblastech Čech se v dubletě s ní objevuje i varianta uschnula. Byla zapsána mezi Táborem, Jindřichovým Hradcem, Čes. Budějovicemi a Strakonicemi (na Strakonicku často v obměně uschnoula), dále v pruhu při zč. okraji a na záp. okraji střč. nář., na Novopacku. Náchodsku a také ve většině měst v Čechách (kupodivu jen vzácně v zč. pohraničí). Rovněž ve Slezsku se jí užívá především ve městech a také na Těšínsku, tam i ve formě uschnyla, na Valašsku a na Kopanicích byla řídce zaznamenána zdloužená varianta uschnúla.
Či
