Významným hláskoslovným jevem zaznamenaným u této položky je neprovedení přehlásky ’u > i v kořeni: (-)plu- × (-)pli-, který prostupuje oběma slovesy: -plul, pluvnul. Ostatní hláskové rozdíly jsou okrajové: plivlu proti většinovému plivl, znojemská varianta s vypuštěním redukovaného i – plivl > plvl, splynutí vm.  s předchozí samohláskou – naplú > naplú.

Na mapě registrujeme také pravidelnou střm. změnu u > o () (srov. PRO D2ab). Podoba -plól není výsledkem změny ou (< ú) > ó, ale dloužení o (< u) > ó (samohláska v -plol, pravidelně vzniklého z -plul, se prodloužila až po provedení změny u > o; důkazem pro to je rozsah podoby -plól jen po hranici změny u > o (viz PRO D2b), ne až po hranici střm. a vm. nář. (srov. též ČJA 4-382 minul příč. min. sg. m., ČJA 4-383 zul příč. min. sg. m.).

Jako spisovná jsou ve sledovaném významu hodnocena příčestí plivl, plivnul, naplil a odplil.

3                 Slovesa plivnout a -plít mají zhruba stejně velký rozsah. Jz. polovinu zkoumaného území a odděleně jeho sv. cíp – Slezsko se sev. částí vm. nář. – pokrývají příčestí od infinitivu plivnout (a variant), kdežto široký střední pás (svč. nář. se sv. okrajem střč. nář. a stř. a vých. část Moravy) patří příčestím od předponových sloves -plít (a variant).

V jzč. nář., na větší části střč. nář. a na nejzápadnějším okraji Moravy bylo zachyceno příčestí pliv (na Roudnicku a ve stř. Pošumaví plív), k němuž se od východu přimyká areál podoby plivl (až zhruba po linii Svitavy, Boskovice, Mor. Krumlov). Slez. nář. s přilehlým sev. okrajem vm. nář. se vyznačují variantou pluvnul (s neprovedenou přehláskou), která se na Vsetínsku objevuje ve zdloužené podobě pluvnúl.

Sv. část Čech a pruh mezi Boskovicemi a Mor. Krumlovem zaujímají příčestí od předponových sloves.

Sev. úsekem čes.-mor. hranice až ke Svitavám a odtud na jih pak probíhá záp. hranice neprovedené přehlásky ’u  > i. Všechny tvary a podoby vých. od této hranice mají tedy kořen plu-. Centrální Haná s Holešovskem navazuje na svč. areál příčestí -plil tvarem -plul. Tento tvar se objevuje ještě mezi Brnem a Mikulovem. Obě oblasti jsou odděleny malým areálem příčestí se zdlouženou kořennou samohláskou -plól. Pro vm. nář. s přesahem na vých. okraj střm. nář. je charakteristické příčestí -plúl, na Kopanicích je opět -plul.

Ve městech se v dubletě s výrazy běžnými ve venkovském okolí objevuje většinou v Čechách a ve Slezsku plivnul a na Moravě plivl.

4    -plil  Jg naplil (též odplinul, odplivnul), Tk naplil, odplil, SSJČ naplil, odplil poněk. zast. (vyplil, vyplivl jen přechodné)

plivl  Jg, Tk, SSJČ

plivnul  stč. plinul, vplinul, Jg též plinul, SSJČ

pluvl  sloven. pľuvol

pluvnul  pol. plunął, hluž. plunył

5    pliv Ju 3, 5, Ru 3 — naplil Po 1, Ju 2, 4 — naplúl Ru 5 — viplil Ju 1 — viplul Ju 6

6    —

Či