2                 Diference u zaznamenaných podob vyplývají především z jejich příslušnosti ke dvěma různým infinitivům, chytit (starý dokonavý protějšek k chytat) a chytnout (novější podoba), jimž odpovídají prézentní tvary, kterými se slovesa zařazují ke 4. (chytí) a ke 2. (chytne) třídě. Jde tedy opět o diferenci morfologickou. Předkládaná mapa odráží stav, kdy se jen na menší části zkoumaného území užívá výhradně jednoho nebo druhého slovesa, většinou obě slovesa koexistují.

U příč. min. sg. m. k infinitivu chytnout byly zachyceny diference morfologické chytl × chyt × chytnul (o nich podrobněji u položky ČJA 4-388 kvetl) a hláskoslovné: rozdíl v kvantitě samohlásky ve formantu -nu- (chytnul × chytnúl, viz slovesa 1. skupiny), rozdíly odrážející různý vývoj staré pobočné slabiky s -l (chytl × chytlu × chytu × chytél) a diferenci chytnoul (z chytnúl po změně ú > ou × chytnou, srov. též např. ČJA 4-382 minul).

U příč. min. sg. m. k infinitivu chytit se také objevily rozdíly morfologické (chytil × chytěl × chyťul – o nich podrobněji např. u položky ČJA 4-377 učil) i hláskoslovné: v kvantitě kmenotvorné samohlásky (chytil × chytíl, chytěl × chyťél, viz slovesa 1. skupiny) a v její kvalitě chytíl × chyťәl (tento rozdíl snad souvisí s obdobným zč. rozdílem ní × ňə, srov. zedňәk, viz PRO C2a).

3                 S jednoduchou situací ve střm. nář. a na většině území vm. nář., kde je běžná zpravidla jen jedna podoba příčestí minulého, kontrastuje stav na jedné straně v Čechách, na druhé straně ve Slezsku a na severu vm. nář., kde se často objevují vedle sebe dvě až tři podoby.

V Čechách s malým přesahem na jz. Moravu je základním tvarem příčestí chytil (na Klatovsku vedle chyťәl), které se však jako nedubletní vyskytuje jen na Královéhradecku a již. Novopacku, mezi Prahou, Kolínem a Ledčí nad Sázavou a v okolí Příbrami, jinde se ho užívá spolu s tvarem chyt, jenž byl jako výhradní zachycen na Strakonicku a též na čes.-mor. pomezí. K uvedeným tvarům pak jako třetí podoba porůznu přistupuje příčestí chytnul, jež bylo zapisováno nejčastěji v již. Čechách (na Doudlebsku v podobě chytnoul a chytnou), na Mladoboleslavsku a v zč. pohraničních městech.

Na většině Moravy až zhruba po linii Osoblaha – Lipník nad Bečvou – Uherský Brod byl zaznamenán pouze tvar chytl (na jihu vm. nář. chytu), na východ odtud opět převažuje příčestí od slovesa 4. třídy: pro Slezsko je charakteristická podoba chytil, která má ve vm. nář. obměnu chytíl. Ve slez. nář. se pak jako dubletní často objevuje forma chytnul, která sousedí se zdlouženou variantou chytnúl, běžnou vedle chytíl na sev. pomezí vm. nář.

Situace ve městech se zpravidla shoduje s venkovským okolím.

4    chytil  stč., Jg, Tk. MČ. sloven.

chytl  Jg, Tk, SSJČ

chytnul  Jg

5    chitl Ju 6, Ru 5 — chit Po 1, Ju 1–4, Ru 3, 4 — chiťil Ju 1–3, 5, Ru 2, 4

6    —

Či