39        kuřete gen. sg. n. (931) —

1    M         kuřete — kúřete — kuřate — kuřaťe 748, 749, 753

kuřeťi

kuřata

kuřaťa (též 757) — kuřenťa 831–833, 84

kurčaťa 817, 824, 825 — kurčenťa 834–836

2                 Tvar gen. sg. n. kuřete, shodný se spis. jazykem, má původní nt-kmenovou koncovku -e připojenou ke konsonantickému kmeni rozšířenému o kmenotvornou příponu -ęt- > -t- > -et-.

Vedle morfologických rozdílů byly mapovány též hláskoslovné obměny: kúřete (podoba se zdloužením kmenové samohlásky); kuřate (forma s kmenotvorným sufixem -ęt- > -’at- bez přehlásky); její obměna kuřatě s ť vlivem dativu sg.; forma kuřenťa ukazuje na rozložení starší nosovky v návaznosti na pol. jazykové území.

Tvar kurčenťa (k formě nom. sg. kurčen) v návaznosti na pol. jazykové území odráží starší nosovku. Forma kurčaťa je pravidelný tvar k nom. sg. kurča (slovotvorná varianta se sekundárním sufixem -ča, připojeným k základu kur-).

3                 Téměř na celém území Čech a Moravy (bez vých. oblasti) byl zapsán tvar gen. sg. kuřete, na většině území svč. nářečí a ve stř. Polabí byla zaznamenána hlásková obměna kúřete. Na Chodsku byl zachycen tvar kuřeti. Pro velkou část vm. nářečí (bez záp. okraje) je charakteristická forma kuřate. Tvar kuřata byl zapsán především na Břeclavsku a Uherskobrodsku. Ve slez. nářečích s přilehlým vm. okrajem se vyskytuje tvar kuřaťa. Obměna kuřenťa byla zachycena na Těšínsku. Forma kurčaťa byla zapsána sporadicky na jih od Ostravy a Příbora, kurčenťa tvoří mikroareál na Jablunkovsku. Stav ve městech je shodný s nář. okolím, do mluvy ve slez. městech proniká ze spis. jazyka tvar kuřete.