387      mohl příč. min. sg. m. (2491)

1    M         mohl — mohlu 463, 465 — mohu — moheł 817 — mohél 736, 756, 757 — mohoł 755 — muhl — múhl 622, 623, 633, 636

moh — móh 738, 740, 748, 749 — muh — múh 747

moł 805, 806 — muł

2                 Příčestí minulé sg. m. tohoto modálního slovesa vykazuje vedle základní morfologické diference mohl × moh a rozdílu v podobách s příslušnými střídnicemi za staré neslabičné -l, tj. mohl × mohlu × mohu × mohel × mohél × mohol, ještě další rozdíly. Okrajovou jihoopavskou variantu mol/mul hodnotíme také jako morfologickou. Uvedená varianta vznikla zřejmě nověji zkřížením podob mohl a moh/muh: -l je zachováno (jako v mohl), ale jako neslabičné, protože se po odpadnutí -h- stává součástí první slabiky slova; příčestí tudíž vyznívá jako jednoslabičné (stejně jako moh/muh), ale za cenu setření slovotvorné struktury slova.

Další rozdíly se týkají kvality a kvantity kořenné samohlásky: mohl × muhl × můhl, moh × muh, moh × móh, muh × múh. Dloužení bylo u této položky zachyceno jen na sv. okraji Valašska (móh, ojediněle múh), kde je patrně novější (po provedení změny ó > uo  >  ů), ale dříve bylo i ve slez. nář., kde se změnou ó > ú > u (snad i v návaznosti na polštinu) vyvinula podoba muh. Jiného původu je střm. varianta muhl, která zřejmě vznikla příklonem k prézentním tvarům (ve všech obcích s podobou muhl, příp. můhl, má 1. os. sg. préz. podobu mužu, popř. můžu, kdežto v sousedních obcích s podobou mohl, shodnou se spis. jazykem, má i 1. os. sg. préz. podobu možu, došlo zde tedy k příklonu opačným směrem) snad i za přispění změny o > u, která měla v minulosti větší rozsah a dnes je zachována v tzv. horském nářečním typu v centru areálu muhl (viz PRO F3). Okrajová podoba muh na sev. Moravě patrně vznikla kontaminací sousedících příčestí muhl a moh, je tedy jiného původu než stejně znějící podoba ve slez. nář.

3                 Veškerá nář. diferenciace se u sledované položky soustřeďuje na Moravu a do Slezska. Hranice mezi variantami s formantem -l a bez něho probíhá téměř shodně s předchozími položkami (podoby bez -l v Čechách a na přilehlých okrajích Moravy, odděleně pak ve slez. nář. a na sev. Valašsku, podoby s -l na většině Moravy) a rovněž varianty s různými střídnicemi za pův. neslabičné -l byly zachyceny ve stejném rozsahu.

Příčestí mohl se vyskytuje na Moravě ve dvou areálech – v její záp. a vých. třetině – oddělených širokým severojižním pruhem (a na jihu jm. pohraniční oblastí) podoby muhl. Na sz. Brněnsku a na Blanensku se objevuje obměna můhl. Varianta moh přesahuje z Čech na Zábřežsko, Novoměstsko a jz. Moravu a odděleně pokrývá sev. Valašsko (bez sv. okraje, kde je zdloužená podoba móh). V téměř celé oblasti slez. nář. se užívá podoby muh, která byla okrajově zachycena i na sev. Litovelsku. Pro již. Opavsko je charakteristická varianta mul/mol.

Podoba mohl proniká jen do mor. a slez. měst s jinou podobou v nář. okolí, v Čechách se i ve městech důsledně užívá varianty moh.