386      pásl příč. min. sg. m. (773)

1    M         pásl — psl — pasł 71, 81, 83 — páslu 463 — paslu 465 — pásu — páse 757 — paseł 817 — pásél 736, 756 — pásoł 755

pás — pas — pos

2                 U příčestí pásl se opět realizuje morfologický rozdíl v přítomnosti či nepřítomnosti formantu -l, tj. pásl × pás, a podoby s různými střídnicemi za staré neslabičné -l (pásl × páslu × pásu × pásel × pásél × pásol), a to v obvyklých hranicích.

U sledovaného příčestí je stará kořenná délka, proto nemohlo dojít k novějšímu dloužení kořenné samohlásky jako v případě předchozích položek. Přesto zde byly zachyceny rozdíly v kvantitě (a následně v kvalitě): pás × pas × pos. Podoba pas se vyskytuje nejen ve slez. nářečích, kde se kořenná samohláska pravidelně krátila (viz PRO Ala), ale i na rozsáhlém území v Čechách, kde došlo ke splynutí minulého a prézentního kmene.

Na mapě zachycujeme i jm. podobu s výraznou fonetickou variantou , tj. psl.