ČJA 4

386      pásl příč. min. sg. m. (773)

1    M         pásl — psl — pasł 71, 81, 83 — páslu 463 — paslu 465 — pásu — páse 757 — paseł 817 — pásél 736, 756 — pásoł 755

pás — pas — pos

2                 U příčestí pásl se opět realizuje morfologický rozdíl v přítomnosti či nepřítomnosti formantu -l, tj. pásl × pás, a podoby s různými střídnicemi za staré neslabičné -l (pásl × páslu × pásu × pásel × pásél × pásol), a to v obvyklých hranicích.

U sledovaného příčestí je stará kořenná délka, proto nemohlo dojít k novějšímu dloužení kořenné samohlásky jako v případě předchozích položek. Přesto zde byly zachyceny rozdíly v kvantitě (a následně v kvalitě): pás × pas × pos. Podoba pas se vyskytuje nejen ve slez. nářečích, kde se kořenná samohláska pravidelně krátila (viz PRO Ala), ale i na rozsáhlém území v Čechách, kde došlo ke splynutí minulého a prézentního kmene.

Na mapě zachycujeme i jm. podobu s výraznou fonetickou variantou , tj. psl.

3                 Územní vymezení variant s formantem -l a bez něj je podobné jako u položky vlezl.

Obměna pas se kromě záp. poloviny slez. nář. objevuje téměř nedubletně i v širokém pruhu zaujímajícím zhruba vých. třetinu Čech. Pro vých. polovinu slez. nář. je charakteristická podoba pos.

Města se většinou shodují s nář. okolím, jen do měst v mor.-slez. areálu podob bez formantu -l proniká příčestí pásl (pasl) a ve městech v oblasti obměny pas v Čechách byla jako dubletní zachycena i podoba pás.

4    pásl  Jg, Tk, MČ, pol. a hluž. pasł

pásol  sloven.

5    pásl Ju 6, Ru 2, 5 — pás Ju 1, 3–5, Ru 2, 3 — pas Po 1, Ju 2, Ru 4

6    —

Či