ČJA 4

374      věděl příč. min. sg. m. (1751)

1    M         vjeďel — vjéďel — veďěl — viďěl — vjeďél — vjeďil — veďél 463 — viďél

vjeďal (veďal 106,107)

vjeďol

vjedz’uł 812, 823, 824, 829

2                 U příčestí minulého sg. m. nepravidelného slovesa vědět se projevují některé nář. diference ve shodě s výše uvedenými slovesy 4. třídy. Jde zejména o svč. analogickou podobu věďal, která patrně vznikla příklonem k participiálnímu typu mazal, dělal (rozdíl mezi přehlasovanými a nepřehlasovanými podobami na Moravě se neprojevuje, stč. příčestí znělo věděl), a podobu věďol (ta vznikla dispalatalizací ě > a, následným dloužením a > á a změnou á > o, viz PRO E8, a přiřadila se tak k typu m’ol, chťol), kterou považujeme za morfologickou variantu stejně jako formu věďul.

Vedle podob s dlouhou kmenotvornou samohláskou věďél, viďél, popř. veďél zachycuje mapa i další hláskoslovné diference: depalatalizovanou podobu veděl na velké záp. a již. části Čech (naopak v místech, kde jde o pravidelnou obměnu, srov. PRO B4, byla uvedená podoba zachycena jen v b. 162), podobu se zdlouženou kořennou samohláskou vjéděl, podobu viděl s alternací v kořeni (Podle Mch slovesa vidětvědět vznikla ze stejného základu: víme především to, co vidíme. Zde však nelze předpokládat zachování prastarého stavu, ale půjde nejspíš o novější reflex úzké výslovnosti; o tom podrobněji viz ČJA 5, Změna e, ě  >  i, s. 112–115) a zúženou a následně zkrácenou podobu vědil (< vědíl < věďél; nelze vyloučit ani příklon ke vzoru prosí).

3                 Největší část zkoumaného území pokrývá podoba věděl, shodná se spis. jazykem: vyskytuje se v téměř celých Čechách, na větší části přechodového pásu čm., v sv. a jz. části střm. nář., při jv. okraji vm. nář. a v záp. polovině slez. nář. Na velké záp. a již. části Čech byla zapsána depalatalizovaná podoba veděl a na sev. Vysokomýtsku podoba s kořennou délkou vjéděl.

Varianta věďal byla zachycena jen v svč. příhraničním pruhu, a to ve stejném rozsahu jako podoby na -al u položek večeřel, klečel, seděl, slyšelhořel, podoba věďol se však na rozdíl od těchto položek, kde obměny na -ol zaujímají větší území, vyskytuje jen na Těšínsku a Jablunkovsku.

Varianta věďul byla zachycena na již. Ostravsku.

Dloužení samohlásky na konci kmene minulého se objevuje jen na Moravě, a to v obvyklém rozsahu. Podoba vědil se dokládá z Frýdecka-Místecka a ojediněle i odjinud ze Slezska.

Obměna viděl zaujímá poměrně rozsáhlou oblast mezi Novým Městem na Moravě, Mor. Krumlovem, Vyškovem a Boskovicemi.

Ve městech byly zaznamenány podoby shodné s venkovským okolím většinou v dubletě s podobou věděl.


4    věďal  pol. wiedział, hluž. wedźał

věděl  stč., Jg, Tk, MČ


veděl  sloven. vedel

5    vjeďel Ju 1–6, Ru 2–4 — vjéďel Ju 1, 2 — weďel Po 1 — vjeďél Ru 5 — v’eďéł Ju 7

6    AJK 474

Či