ČJA 4

373      hořel příč. min. sg. m. (220)

1    M         hořel — hóřel — hořél — hoříl — hořił 747, 806, 811

hořal —hořál — hořoł 815

                   hořuł 823, 829

                   horal — horol

 

2                 Mapa zachycuje rozdíly morfologické a hláskoslovné. Z diferencí morfologických je nejdůležitější rozdíl hořel × hořal, vyvolaný jednak analogií s nepřehlasovanými podobami příčestí minulého jiných sloves (vm. a snad i slez. nář.), jednak zřejmě analogickým vyrovnáváním s příčestím typu mazal, dělal (svč. nář., nelze vyloučit slez. nář.). Za samostatnou morfologickou variantu považujeme i tvar hořul ve Slezsku, jako morfologický hodnotíme i rozdíl hořal × horal, hořol × horol, způsobený snad kontaminací s iterativním odvozeným slovesem hárati.

Hláskoslovné povahy je rozdíl mezi podobami s krátkou a se zdlouženou samohláskou na konci kmene minulého, tj. hořel × hořél, hořal × hořál, diference hořél × hoříl × hořil (vyvolaná úžením é > í a následným slez. krácením í > i), rozdíl hořál × hořol (s pravidelnou změnou á > o, srov. PRO E8) a diference podob s krátkou a se zdlouženou kořennou samohláskou hořel × hóřel; pravidelnou změnu ř > r ve vm. nář. na mapě nezachycujeme, viz PRO F4.

3                 Formy na -al, -ál (hořal, hořál), analogické s nepřehlasovanými podobami, byly u této položky zachyceny jen na malém území při nejjižnějším okraji vm. dialektů. Z Opavska a Ostravska se dokládá varianta horal a z čes.-pol. přechod. pásu a Frýdecka podoba horol. Podoba na -al (hořal) se opět objevuje také v svč. příhraničním pruhu.

Varianta hořul byla ojediněle zapsána nejen na již. Ostravsku, ale i v nejjižnějším cípu slez. nář.

Značnou část sev. poloviny Čech, především Roudnicko, území sev. od Prahy, Královéhradecko a Vysokomýtsko, pokrývá obměna s kořennou délkou hóřel. Dloužení, popř. následné úžení a krácení kmenotvorné samohlásky (hořél, hořál, hoříl, hořil) se objevuje na území přibližně stejném jako u předchozích položek ČJA 4-372 klečel a ČJA 4-371 pouštěl.

Ve městech se vedle podob běžných ve venkovském okolí užívá zpravidla i příčestí hořel.

4    horal  pol. gorał

hořal  stč., pol. gorzał

hořel  stč. hořěl, Jg, Tk, MČ, sloven. horel

hořil  hluž. horił

5    hořel Po 1, Ju 3, 6, Ru 3–5 — hořeł Ju 7 — hóřel Ju 1–5, Ru 2, 4 — hořéł Ju 7

6    SSA 12.45

Či