ČJA 4

371      pouštěl příč. min. sg. m. (899)

válel (393)

1    M         poušťel — poušťél

pouščal — pouščál — puščol

2                 Uvedená položka se zkoumala pouze na Moravě a ve Slezsku, protože na celém území Čech se předpokládala podoba pouštěl, shodná se spis. jazykem.

Hlavním jevem na mapě zobrazeným je průběh izoglosy -al × -el (podrobněji o přehlásce ’a > e a jejích morfologických důsledcích viz ČJA 4-370 večeřel). Mapa zachycuje diferenci pouštěl × poušťal, dále dloužení kmenotvorné samohlásky poušťél, poušťál a hláskoslovnou obměnu poušťol (v realizaci puščoł, puščo; á > o viz PRO E8).

3                 Izoglosa rozdílu -al × -el probíhá u zkoumaného příčestí minulého podél záp. hranice slez. nář., kolem Lipníka a Kroměříže, odkud se stáčí k Brnu a dále na jih k Mikulovu. Podoby bez přehlásky tudíž zaujímají pouze vm. a slez. nář., do střm. nář. přesahují jen okrajově na Holešovsku a mezi Brnem a Kyjovem. Podoba poušťal byla zachycena v záp. polovině slez. nář. a na sev. a jv. okraji vm. nář., ve zbývající části území vých. od uvedené izoglosy se užívá podoba poušťál, která byla původně i ve vých. polovině slez. nář., jak o tom svědčí obměna poušťol.

Podoby s -el pokrývají větší záp. část Moravy. Ve stř. pásu tohoto areálu, vymezeném zhruba městy Mikulov, Třebíč, Nové Město na Moravě a Slavkov, byla zaznamenána obměna s délkou poušťél, na ostatním území se užívá podoba s krátkou samohláskou pouštěl, shodná se spis. jazykem.

Ve městech se v oblastech s podobou příčestí minulého odlišnou od spis. jazyka objevuje vedle podob shodných s venkovským okolím i podoba pouštěl, v oblasti varianty poušťál pak i podoba s krátkou samohláskou poušťal.


4    poušťal  stč. púščal, Jg slc. puščal, sloven. púšťal, pol. puszczał, hluž.
pušćał

pouštěl  Jg,Tk, SSJČ


5    poušťel Po 1, Ju 2, 5, Ru 2–4 — póščal Ju 6 — púščál Ru 5 — púščáł Ju 7

6    —

7                 Položka válel byla rovněž zkoumána pouze na Moravě a ve Slezsku. Izoglosa vymezující hranici mezi podobami válelválal probíhá ve své sev. části shodně s izoglosou -al × -el u slovesa pouštěl, od Lipníka nad Bečvou se však od ní odchyluje poněkud na východ, takže přehlasované podoby přesahují mezi Kroměříží a Mikulovem hranici vm. dialektů. Dloužení kmenotvorné samohlásky, tedy rozsah podob válélválál, se zhruba shoduje s položkou pouštěl. V čes.-pol. přechodových nář. a na Těšínsku se objevuje jiný lexém – koulel (zde v náležité podobě kulo).

Či