370      večeřel příč. min. sg. m. (381)

střílel (1320)

1    M         večeřel — večéřel — večeřél

večeřal — večeřál — večeřol

večeřil 607 — večeřl 649, 651, 656, 663 — večeříl 622, 633

2                 Základním rozdílem zaznamenaným u zkoumané položky je diference morfologická večeřel × večeřal vyvolaná původně příčinou hláskoslovnou – přehláskou ’a > e, která vedla k zařazení sloves k různým konjugačním typům: večeřal – 5. třída slovesná, 3. os. sg. préz. večeřá, inf. večeřat; večeřel – 4. třída slovesná, 3. os. sg. préz. večeří, inf. večeřet; na části území, kde zůstaly nepřehlasované podoby, došlo k vyrovnání příčestí minulého všech rodů a obou čísel a infinitivu ve prospěch nepřehlasovaných podob, a naopak tam, kde se přehláska provedla, se tyto tvary vyrovnaly ve prospěch podob přehlasovaných. Izoglosa mezi oběma variantami nesleduje izoglosu přehlásky ’a > e u substantiva večeřa/večeře, ale probíhá mnohem východněji, vliv substantiva večeřa s neprovedenou přehláskou však nelze vyloučit. Srov též infinitiv ČJA 4-347 večeřet.

Podoba večeřal při svč. okraji, tedy v oblasti provedené přehlásky, vznikla patrně později analogickým vyrovnáváním s příčestím typu mazal, dělal (inf. je zde večeřet).

Podobu večeřil a její obměny považujeme na území, kde u tohoto typu nedochází k dloužení e > é, a tedy ani k úžení é > í a následnému krácení í > i, za morfologickou variantu, která vznikla příklonem tvaru večeřel k typu prosil.

Kromě uvedených diferencí mapa zachycuje též dloužení samohlásky na konci kmene minulého, které se u této položky týká tří podob – večeřél, večeřál a večeříl, dále podobu večeřol, která ve Slezsku víceméně sleduje změnu á > o (viz PRO E8), a obměnu se zdlouženou kořennou samohláskou večéřel.

3                 Izoglosa -al × -el probíhá u sledovaného příčestí zhruba středem Moravy podél linie Mor. Beroun – – Prostějov – Brno – Mor. Krumlov (odtud areál podob na -al vybíhá úzkým pruhem až téměř k Jihlavě).

V záp. polovině slez. nář., na již. a vých. Prostějovsku, při již. části mor.-sloven. hranice a v okolí Znojma byla zachycena podob večeřal, na zbývajícím území Moravy vých. od uvedené izoglosy podoba se zdlouženým zakončením kmene večeřál a ve vých. polovině slez. nář. podoba večeřol. Varianta večeřal se objevuje dále odděleně v úzkém pruhu obcí při sev. a sv. okraji svč. nář.

Varianty na -el byly zaznamenány v celých Čechách (bez sev. a sv. okraje) a v sz. polovině Moravy. V Čechách se objevuje podoba s krátkým zakončením kmene večeřel (na Vysokomýtsku se užívá obměny se zdlouženou kořennou samohláskou večéřel), na Moravě se tato podoba vyskytuje jen řídce (již. Novoměstsko, Litovelsko, jz. okraj), převažuje varianta s dlouhým zakončením kmene večeřél. Forma večeřil (s variantami večeříl, večeřl) byla zachycena poměrně sporadicky mezi Zábřehem, Boskovicemi a Prostějovem.

Ve městech se vedle podob shodných s venkovským okolím objevuje zpravidla i podoba shodná se spis. jazykem večeřel.