ČJA 4

37        pole gen. sg. n. (1186)

1    M         pole (póle, púle)

pola

2                 U substantiva pole (jo-kmen), které má v gen. sg. ve spisovném jazyce pravidelnou koncovku -e (typ moře), se sledoval rozsah přehlasovaných a nepřehlasovaných forem.

Tvar pola zachovává starou koncovku bez přehlásky ’a > e, tím na východní polovině území čes. národního jazyka zůstal shodný s formou gen. sg. substantiv typu město (o-kmeny), srov. územní rozložení nář. tvaru nom. sg. n. polo (ČJA 4-6 pole). Pozoruhodné je značné rozšíření tvaru s přehláskou na celou jz. Moravu, srov. PRO E6. O původně větším rozsahu formy pola svědčí relikty tohoto tvaru na Jihlavsku a Třebíčsku.

Na části území byl tvar gen. sg. zkoumán na zástupných slovech. K hláskovým obměnám pólepúle srov. též ČJA 4-6 nom. sg. n pole.

3                 Tvar pole, shodný se spis. jazykem, se nachází téměř na celém území Čech a na záp. a sz. Moravě (po linii vyznačenou městy Litovel, Boskovice, Nové Město na Moravě, Mikulov). Forma pola se vyskytuje na ostatním území.

Situace ve městech je shodná s nář. okolím, na Moravě a ve Slezsku proniká do mluvy ve městech také tvar pole.


4    pola  pč. pol’a, sloven. pol’a, hluž., pol.

pole  stč., Jg, Tk, SSJČ


5    pole Ju 4, Ru 1, 3 — póle Po 1, Ju 1–5, Ru 2, 4 — pola Ju 6, 7, Ru 5 — pólete Po 1

6    AJŚ 1378b

Bt