2                 Nář. ekvivalenty spis. participia ohříval jsou bohatě diferencované. Byly zachyceny rozdíly slovotvorné, které se týkají různých předpon – ohříval × z(e)hříval, rozdíl v délce samohlásky v zakončení kmene minulého (vzhledem k slovotvorným a hláskoslovným diferencím se týká více podob: ohřívál, z(e)hřívál, ohřivál, z(e)hřivál) a další hláskoslovné diference, které byly vyvolány:

a) alternacemi samohlásky odvozovacího základu – ohříval × ohřejval × ohřival × ohřával. Krácení í > i (srov. PRO A1abd) bylo důsledně provedeno pouze na Moravě a samozřejmě ve Slezsku, v Čechách k němu došlo jen výjimečně, většinou zde zůstává í zachováno nebo splynulo s ý a změnilo se v ej. U podoby ohřával byly tři z pěti dokladů zapsány ve městech, proto soudíme, že jde o regionální inovaci, snad příklon k typu dělával.

b) zjednodušením výslovnosti -hř- > -ř- (ohříval × oříval).

3                 K základnímu problému mapy (dloužení v zakončení kmene minulého) přistupuje protiklad v rovině slovotvorné: v celých Čechách a porůznu v záp. polovině Moravy byla zaznamenána předpona o-, kdežto od linie Třebíč–Boskovice směrem na východ postupně přibývá výskytu předpony z-, ze-, která pak ve vm. nář a zejména ve Slezsku převažuje.

Největší území pokrývá podoba ohříval, shodná se spis. jazykem, která se jako nedubletní dokládá z velké oblasti zhruba ve středu Čech a ze záp. okraje Moravy, směrem k okrajům Čech se pak objevuje častěji v dubletě s jinými výrazy. Na širokých okrajích Čech se užívá převážně podob s provedenou změnou í > ý > ej: obměna ohřejval byla zachycena v kompaktním výskytu zhruba v záp. polovině střč. nář. a na Českobudějovicku, rozptýleněji pak v zč. úseku jzč. nář. a na Strakonicku, podoba ořejval v téměř celé oblasti svč. nář., bez již. Královéhradecka, kde byla zaznamenána obměna oříval. Podoby s provedeným krácením í > i se objevují jen sporadicky: slovo ohřival bylo zapsáno jen jednou sz. od Kolína, podoba ořival tvoří malý areál na Rychnovsku. V svč. nář. tedy dominují podoby se změnou hř- > ř- (ořejval, oříval, ořival), které odtud přesahují na Zábřežsko (oříval, ořival). V centrálním úseku střm. nář., na Znojemsku a v již. polovině přechodových nář. čm. bylo zachyceno participium ohřival (mezi Litovlí a Prostějovem podoba z(e)hřival, která je v kompaktním výskytu doložena také ze záp. poloviny Slezska). Na většině vm. nář. bez jv. okraje a v pruhu, který vybíhá od Kyjova přes Brno až k Novému Městu na Moravě, se užívá podob -hřívál: v uvedeném pruhu a na širokém Vsetínsku převažuje varianta ohřívál, ve stř. a již. části vm. nář. pak podoba z(e)hřívál. Na již. Brněnsku, Moravskokrumlovsku a v okolí Třebíče byla zachycena obměna ohřivál (ve stř. části této oblasti převažuje z(e)-, zehřivál). Ve vých. polovině slez. nář. se užívá podob -hřivol: na Jablunkovsku a Hlučínsku ohřivol, západněji z(h)řivol. Obměna ohřával byla rozptýleně zapsána na již. zč. okraji.

Stav ve městech se zpravidla shoduje s venkovským okolím.

4    ohřával  (Tk inf. ohřávati, SSJČ inf. ohřávati říd.)

ohříval  stč. též ohřieval, Jg, pol. ogrzewał (Tk a SSJČ inf. ohřívati, sloven, inf. ohrievať, hluž. inf. wohriewać)

z(e)hříval  (stč. 3. pl. zhřievali sě, Tk inf. zhřívati, sloven. inf. zohrievať, pol. inf. zgrzewać, pájet, svařovat‘)

5    vohříval Ju 3, Ru 4 — vohřejval Ju 1, 3–5 — woříwal Po 1 — vořejval Ju 2 — zhřívál Ru 5 — zehříváł Ju 7

6    —

Či