ČJA 4
362 chtít inf. (2494)
1 M chťít — chťit — chcit (-í- 430, 463, 465, 518, 519) — scit — chťet — chcet (chcéť 738) — scet
2 U nář. podob infinitivu nepravidelného slovesa chtít byla zaznamenána zejména diference chtít × chtět, daná tzv. mor. krátkostí dvouslabičných infinitivů a podporovaná analogickým vyrovnáváním podle tvaru příčestí minulého chtěl (srov. IV-361 mít).
Integrací prézentního a infinitivního kmene byly vytvořeny obměny chcit, chcet. Inventář podob doplňují varianty vzniklé asimilací počáteční konsonantické skupiny chc- > sc- (scit, scet; srov. též ČJA 4-375 chtěl) a krácením kořenné samohlásky í > i (chtit; zeměpisný rozsah je zde menší, než zaznamenává mapa PRO A1cd).
3 Podoba chtít, shodná se spis. jazykem, je běžná v celých jzč. nář. a téměř celých střč. nář. a místy se vyskytuje též v svč. nář.
Obměna chtit byla zapsána zvláště ve stř. části svč. nář. s výběžkem na Kolínsko a k Praze.
Podoba chcit je doložena ze dvou menších oblastí: z jz. cípu Moravy a severozápadně od Mor. Krumlova; bývá zpravidla v dubletě s variantou scit.
Varianta chtět byla zaznamenána na širokém Ledečsku (zde často vedle formy chtít), ve vých. části svč. nář., v sev. úseku čm. nář., v sv. polovině střm. nář. a ve vm. nář. mezi Kyjovem a Vsetínem. Odděleně se dokládá z vých. úseku slez. nář.
Podoba chcet se vyskytuje na již. Novoměstsku, sz. a jv. Třebíčsku, již. Boskovicku, Brněnsku a Břeclavsku; dále vytváří mikroareál v kopanič. nář.; odděleně byla zaznamenána ještě v záp. a již. úseku slez. nář. s přesahem do vm. nář. až k Vsetínu. Na okrajích vyznačených oblastí bývá dubletní s formou chtět.
Obměna scet se zřídka dokládá z již. Moravy, a to vždy spolu s jinými nář. podobami.
Situace ve městech zhruba odpovídá venkovskému okolí.
4 chcet sloven. chcieť
chcit hluž. chcyć
chtět MČ nespis., pol. chcieć
chtít stč. chtieti, Db i Tk chtíti, MČ
5 chťít Ju 3, Ru 2, 3 — chťit Ju 1 — chťet Po 1, Ju 1, 2, 4, Ru 4 — chťeť Ju 7 — chcet Ru 5 — chceť Ju 7
6 ASJ II 264:234, SSA 10.68
Ir