360      vědět inf. (1748)

1    M         vjeďet (vjéďet 131–133, 146, 13) — veďet — viďět — vjeďít (-it 104, 109, 122, 139, 150) — veďít

2                 Mapa ukazuje zeměpisný rozsah infinitivního tvaru atematického slovesa vědět a jeho obměny s kmenotvornou příponou -í-. Tvar vědít se mohl zformovat na základě tendence dloužit kmenotvorné přípony: věděti > vědieti > vědít, srov. jzč. formy trpít, volát. Tyto formy mají však poměrně omezený územní rozsah (širší Chodsko), kdežto dloužení u sledovaného slovesa se vyskytuje mimo Chodsko a zahrnuje rozsáhlejší území; svědčí to nepochybně o rozhodujícím vlivu tvaru 3. os. pl. ind. préz. vědí.

Na mapě je zároveň zaznamenáno rozšíření depalatalizovaných obměn vedět, vedít a střm. podoby vidět, vzniklé v důsledku užší výslovnosti e-ové samohlásky; viz ČJA 4-374 věděl a ČJA 5, Změna e, ě > i, s. 112–115.

3                 Forma vědět, shodná se spis. jazykem, je obvyklá téměř na celém zkoumaném území, zpravidla jako dubletní i v areálech s příznakovými nář. tvary.

Podoba vědít vytváří větší souvislý celek v již. a stř. Čechách, vymezený zhruba městy Praha, Příbram, Strakonice, Prachatice, Slavonice a Ledeč nad Sázavou. Na již. Moravě zasahuje úzkým pruhem až na Znojemsko. Odděleně se vyskytuje ještě na mikroareálu v Podkrkonoší a mezi Novou Pakou a Mladou Boleslaví.

Hláskově obměněná varianta vidět pokrývá výraznou oblast ve střm. dialektech mezi Novým Městem na Moravě, Moravským Krumlovem, Vyškovem a Boskovicemi.

Formy s depalatalizovaným ve- (vedět, vedít) zabírají široký souvislý pás na sz., záp. a již. okrajích Čech (mimo již. Českobudějovicko). Jsou téměř důsledně dubletní s výchozí formou vědět, jen zč. úsek se vyděluje podobou vedět jako formou jedinou, viz ČJA 5-227c běžet.

4    vědět  stč., Jg, Tk, SSJČ, sloven. vedieť, pol. wiedzieć, hluž. wědźeć

5    weďet Po 1, Ju 4 — vjeďet Ju 1, 3–8, Ru 2–5 — veďet Ru 2 — vjéďet Ju 1, 2

6    —

Bh