354      chytnout inf. (1875)

1    M         chytnout

chytit

chiťet 603, 610 (cheťet 611, 614)

2                 Mapa zobrazuje územní rozšíření slovesných tvarů chytit (4. tř.) a chytnout (2. tř.). Ze stč. jazyka je doložen jen tvar chytit. Spis. jazyk hodnotí oba tvary jako rovnocenné varianty.

Novotvar chytět ukazuje na přechod slovesa k typu trpět.

V Čechách se uvedená položka zkoumala jen na opěrné síti bodů.

3                 Pro nář. situaci je u uvedeného infinitivu na značném území charakteristická dubletnost tvarů. Platí to zejména pro Čechy. Tvaru chytit se tam většinou užívá vedle formy chytnout, ta se vyskytuje zvláště v nář. jzč. a svč. Střč. dialekty jsou charakterizovány tvarem chytit, jenž odtud přesahuje do sousedních nářečí. Ten jako jediný převládá ještě v stř. a sev. úseku vm. dialektů a v nář. slez. Pokud se zde vyskytuje tvar chytnout, jde většinou o projev nového vývoje (tak zejména na Frenštátsku). Na ostatním území Moravy dominuje forma chytnout, nepříliš často v dubletě s tvarem chytit. Forma chytět je doložena jen z mikroareálu na Znojemsku.

Mluva měst se výrazně neliší od venkovského okolí, v mor. městech je běžná také podoba chytit (i tam, kde je v okolním tradičním dialektu jen tvar chytnout).