351      začít inf. (976)

1    M         začnout (začnyć 831)

začít (í: jen PRO A1b; začet 613) — začat — začáť — začuňć 832–835

2                 Na mapě je zachycen přechod starší podoby infinitivu slovesa začít k slovesům typu minout.

Repertoár různých nář. forem infinitivu tohoto slovesa je shodný s formami sloves žnout a zapnout (srov. dále). Zeměpisné rozšíření jednotlivých podob je však poněkud odlišné.

Byly též postiženy různé střídnice za pův. nosovou samohlásku v základu slova (*začęti > začat, začít), forma začunt ukazuje na rozložení pův. nosovky.

3                 Územně dominující podobou je začít (v svč. dialektech zpravidla nekrácenou, v střm. nář. krácenou důsledně, srov. PRO Alb). Tato forma zabírá téměř celé Čechy, na Moravě zasahuje po hranici tvaru začat, jenž je charakteristický pro vm. nářečí a pro vých. okraj střm. dialektů. (Hranice podoby začat se kryje s hranicí podoby žat.) V slez. nář. je obvyklý ještě na teritoriu mezi Odrou a Ostravicí. Na sev. okraji vm. nář. je běžná forma se zdlouženým vokálem začát.

Infinitiv začnout zahrnuje větší část svč. nář.; v jejich vých. polovině je to forma jediná, na jv. Mladoboleslavsku a Novopacku se dokládá jako dubletní (vedle tvaru začít). Odděleně se vyskytuje ještě v záp. úseku slez. nář. a na Frýdecku. Z Těšínska a Jablunkovska pocházejí doklady na tvar začunt (v realizaci začuňć).

V mluvě měst převládá tvar začít, vedle něho se zvláště na Moravě uplatňuje též tvar začnout.