347      večeřet inf. (379)

střílet (1318)

1    M         večeřet — večéřet (večířet 132,133)

večeřit 607, 631, 633, 644, 645 (večeřít 307)

večeřat (večořac’ 801)

2                 Kromě územního rozsahu přehlasovaných a nepřehlasovaných tvarů slovesa večeřet je na mapě zachyceno také rozšíření forem večeřít, večeřit (integrací slovesného základu infinitivu podle prézentních tvarů večeřím, večeříš… na Chodsku a analogickým vyrovnáním podle sekundárně dloužených a úžených podob příč. minulého večeříl a následným přeřazením k slovesům stejné třídy typu prosit na Moravě). Vyznačena je i oblast hláskové varianty se zdlouženým, popř. navíc ještě úženým kmenovým vokálem (večéřet, večířet).

3                 Forma večeřet, rozšířená na celém území Čech, zasahuje na Moravě jen po linii Prostějov–Brno– Jihlava–Znojmo. Od ní na východ se vyskytuje podoba večeřat, ta má tedy větší územní rozsah než forma házat, viz 4-346 házet inf. Malou enklávu vytváří forma večeřat ještě na jv. Novoměstsku. O tento nezvykle velký územní rozsah nepřehlasovaných podob se snad zasloužila paralela s nář. formou subst. večeřa.

Na širším Vysokomýtsku vystupuje oblast hláskové obměny večéřet (též v úžené variantě večířet).

Do mluvy většiny měst, v jejichž venkovském okolí se běžně vyskytuje tvar večeřat, se rozšířila forma večeřet, shodná se spis. jazykem.