345      ukrást inf. (2005)

1    M         ukrást — (h)ukrast

ukráct — (h)ukract

ukrác 304, 327, 431

ukradnout

2                 U infinitivu předponového slovesa ukrást se v nářečích projevují výrazné regionální rozdíly mezi pův. podobou ukrást a novějším tvarem ukráct, dále rozdíly v zařazení k různému slovesnému typu (ukrást × ukradnout) a diference v délce kořenné samohlásky (ukrást × ukrast); v Čechách jde patrně o důsledek připojení slabičné předpony k pův. dvojslabičnému infinitivu. Stranou jsme ponechali diferenční jevy hláskoslovné povahy, totiž rozdíl -t × -ť, protetické h- a změnu u > o (ukrást × hukrast × hokrast), neboť všechny tyto jevy patří k pravidelným regionálním obměnám, viz PRO E3, PRO D2a, PRO C3, PRO B6b.

3                 Izoglosa zakončení -ct × -st do jisté míry sleduje izoglosu téhož jevu u slovesa kvíst × kvíct. Podoby na -ct zabírají rovněž větší část Čech, záp. Moravu po řeku Svitavu a navíc část Břeclavska a Kyjovska v úzkém výběžku až k Uherskému Brodu. Odděleně tvoří tyto podoby mikroareál na Frenštátsku. Menší vých. část Čech a Moravy a téměř celé Slezsko jsou charakterizovány formou na -st.

Zajímavé je rozložení tvarů s dlouhou a s krátkou kořennou samohláskou. Forma s -á- se vyskytuje v svč. nář. s přesahy na Zábřežsko a do vých. úseku střč. nář., dále zabírá téměř celá jzč. nář. a záp. okraj střč. dialektů. Podoba s -a- je omezena na oblast střč. nář. s přesahy na Mladoboleslavsko a na Příbramsko. Odděleně tvoří malý kompaktní celek na již. Českobudějovicku. Dále je to jediná podoba na celé Moravě (bez Zábřežska) a ve Slezsku.

Forma ukradnout pochází podle našich zápisů jen z Čech. Její výskyt je většinou dubletní a je hojnější zejména v záp. a již. Čechách a na okrajích Čech. Ve střč. dialektech, na Klatovsku, Strakonicku a již. Českobudějovicku je naopak ojedinělá.

Mluva měst se do značné míry shoduje s venkovským okolím, v Čechách se zvl. u mladé generace prosazuje novotvar ukradnout. Nepochybně vlivem spis. podoby se uplatňuje také tvar ukrást.