ČJA 4
340 jet inf. (693)
1 M jet (jét 731, jejt 236) — jeť [-c’, -č, -ć] (též 756) — jéť
ject (též 08, 09) — jecť 445 — jejct 243, 252–254
jecťi 445
jec 202, 210
2 Mapa zachycuje rozsah různých zakončení nář. infinitivů. Izoglosami je vymezeno území infinitivů zakončených na -t × -ť (-ti), srov. též PRO C3, k diferencím -ť, -c’, -č, -ć srov. PRO D5, a oblast neologismu na -ct. Zachyceny jsou i hláskoslovné jevy jét a jejct, jejt.
Forma jet, shodná se spis. jazykem, vznikla vlivem supina. Forma jeť ukazuje na odsunutí koncového -i. Víceméně ojedinělá (ale ve shodě s tvary kvíc, ukrác, míc ‚mést‘, víc ‚vést‘) je forma jec; vznikla z podoby ject odsunutím koncového -t. Podoba ject je analogická, nejprve se realizovala u sloves s inf. zakončeným na -st, např. vést. Sekundární -c- vzniklo vsunutím -d- ze slovního základu vedu před souhlásku -s- infinitivního základu (např. védst > vétst > véct > vect). Tento tvar je možný jen u sloves s -t, -d v kmeni. Nelze tu ovšem vyloučit vliv sloves s infinitivem na -ci typu péci, péct, viz tam.
Formy jejct, jejt byly zachyceny v oblasti, pro kterou je výskyt diftongů charakteristický, a to nejen u infinitivů, ale např. i morfologických tvarů jako mejm, dobrejm, srov. ČJA 4-252 mém, ČJA 4-202 dobrém. Nelze vyloučit, že podoby s ej souvisí s disimilací zubnic.
Valašská forma jéť vznikla vlivem většiny jednoslabičných infinitivů s dlouhou samohl. v základu.
3 Infinitivy na -ť (-c’, -č, -ć) se vyskytují na menším areálu v sev. Čechách v Podještědí a v záp. Podkrkonoší, dále tvoří rozsáhlou oblast na sv. okraji střm. nář. (s Holešovskem), na sev. úseku vm. nář. a v celém Slezsku. Mikroareál archaického koncového -ti (zpravidla vedle -ť) se nachází na Prachaticku.
Sekundární tvary ject zabírají celou záp. polovinu Čech, u jejích vých. hranic jsou někdy dubletní vedle tvarů jet.
Analogické jét s dlouhou kmenovou samohláskou je charakteristické pro Valašsko, forma jejct je doložena vždy jako dubletní zejména z Benešovska (srov. též kvejct, pejct, zavejct).
Do mluvy měst proniká zvláště u mladé generace tvar jet, shodný se spis. jazykem.
4 jet stč. jěti, Jg, Tk, SSČ, hluž. jěć
5 jet Po 1, Ju 1–4, 6, Ru 4, 5 — jeť Ju 7 — ject Ju 2, 5, Ru 2, 3
6 MAGP 200, PLPJ 50, SSA 12.39
Bh
