ČJA 4
334 přijď 2. os. sg. imp. (1695)
dojdi (1692)
1 M přijď — přiď (přid 448, příd 403, príď 756, přindz’ 828, přiňdz’ 828)
přijďi (příjďi 727, 63) — příďi — přinďi (přiňďi 630, 644, 92)
X přijď 237, 238, 253, 312–315, 327–330, 334, 335, 401
2 Zjišťovalo se zeměpisné rozšíření nář. forem imp. 2. os. sg. slovesa přijít.
Tvar přijdi je původní. Forma přijď, shodná se spis. jazykem, vznikla zánikem imp. koncovky 2. os. sg. -i (podobně např. pojď < po-jdi, srov. též např. veď < vedi). Koncové -i v imperativu způsobilo měkčení koncového konsonantu préz. kmene (přijdou, ale přijď). Na pozadí obdobných dvojic s odsunutým a zachovaným -i (např. pros × mysli) hodnotíme tento rozdíl jako morfologický.
Hlásková obměna přiď vznikla odsunutím kořenného j- (už ve staré češtině existovaly vedle sebe formy s j- i bez něho, např. jdi × di/podi), varianta přídi je důsledkem splývání ij > í. Forma přindi (s přisunutým n) vznikla morfémovou analogií; podle pův. předponových odvozenin se sъn-, vъn-, v nichž zůstala souhláska n zachována (např. préz. sendu < *sъn-ьd), bylo -n- vkládáno také jinam (vedle náležitého sendu tedy i přindu, dondu, …).
Na části území byly zaznamenány imp. formy slovesa s předponovým do-; slovesa přijít se tu neužívá, viz oddíl 7. Podle slovesa s předponou do- je také veden jv. úsek izoglosy areálu -ndi.
K hláskovým obměnám samohlásky i v předponě při- viz PRO D2abc a F2b, k asibilaci ď srov. PRO D5abcd a k znělé výslovnosti koncového -ď viz PRO B2.
3 Základní dichotomii mapy představují na jedné straně imp. formy s odsunutým -i, na straně druhé formy, v nichž zůstalo -i zachováno. Celé Čechy, záp. Moravu, Slezsko a část sev. poloviny vm. nář. charakterizuje tvar přiď (v záp. Čechách mezi Rakovníkem, Plzní a Příbramí též v hláskové podobě přijď).
Stř. Morava se vyděluje formou přindi, na sev. okraji Valašska byla zaznamenána (zprav. dubletně) obměna přídi.
Města se v naprosté většině shodují s nář. okolím, v areálu formy přindi byl u ml. generace zapsán rovněž imp. přiď.
4 přijď stč., Jg, SSJČ, sloven. príď, pol. przyjdź, hluž. přińdź
přijdi stč., Jg
5 přiď Po 1, Ju 1–5, 7, Ru 2, 3 — příď Ru 4 — přiďi Ju 7 — dojďi Ju 5 — donďi Ju 6, Ru 5
6 MAGP 479, AJK 499
7 Sloveso přijít (s předponou při-) se nevyskytuje na celém zkoumaném území. V již. části vm. nář. je v témž významu jen výraz dojít. Ten je běžný všude, ale v poněkud odlišném významu, např. ‚dostat se až po nějakou hranici‘. Od tohoto slovesa je téměř na celém území Čech, Moravy a Slezska rozšířena imp. koncovka -i (dondi na střední Moravě, dójdi ve vých. oblastech vm. nář., dojdi na zbývajícím území), jen v nejvýchodnějších úsecích slez. nář. se vyskytuje imp. bez koncovky (dojď v nář. typu ostravickém, donď v nář. čes.-pol. přechodného pruhu).
Ši