2                 Nář. formy imp. 2. os. sg. slovesa nechat se diferencují ve shodě se spis. jazykem především morfologicky (nechej × nech). Imp. nechaj uchovává pův. koncovku. Tvar nechej je náležitý podle sloves 5. slovesné třídy typu dělat (dělej), forma nech vznikla vlivem imp. tvaru sloves 1. třídy typu brát (ber). Zapsány byly i rozdíly hláskoslovné, jež jednak reflektují provedení či neprovedení změny aj > ej v koncovce, jednak dloužení samohlásky e před souhláskou j. Pravidelné nář. změny ne- × ně- (něch, něchaj; srov. PRO D4) a ej > é/; (neché/-; srov. PRO D1ac) nebyly mapovány.

3                 Na celém území čes. národního jazyka, v Čechách téměř jako výhradní, je rozšířen imp. nech. Forma nechej byla, zpravidla jako dubletní, zaznamenána porůznu zejm. v střm. nář., obměna nechéj je ojediněle doložena ze sev. Kyjovska. Forma nechaj je, rovněž zprav. dubletně, nesoustředěně rozšířena v nář. vm. a slez.

Situace ve městech se shoduje s venkovským okolím.

4    nech  stč., Jg, Tk, MČ

nechaj  stč., Jg zast., sloven.

nechej  Jg, Tk, MČ

5    nechej Ju 1 — neché Ju 6 — nechaj Ju 7 — nech Po 1, Ju 1–3, 6, Ru 2–5

6    —

Ši