ČJA 4
332 házej 2. os. sg. imp. (1880)
1 M házej (ej: jen PRO D1ac, házij 301) — háďej — házaj (hádzaj 749, 815–817, 823)
haž — háž 728, 737, 757 (hádž 736, 755-757)
L chybaj 828, 829, chyběj 825, 828, 832–836, 84
ćep 818. 819, 831, ćepej 830, 831
2 Nář. formy imp. 2. os. sg. slovesa házet vykazují rozdíly morfologické, dané imp. formou házej (podle typu sázet) a novotvarem haž podle 1. slovesné třídy (typ mazat), srov. ČJA 4-318 házejí.
Zaznamenané rozdíly jsou několikerého druhu: vznikly a) v důsledku změny aj > ej v koncovce (házaj × házej); b) vyrovnáním základového ď (háděj k hádět; viz též ČJA 4-346 házet) a c) v návaznosti na slovenštinu vyrovnáním kvantity (hádž, háž). Výskyt fonémů dz, dž (hádzaj, hádž) je doložen pouze sporadicky, proto je evidován jen v oddíle 1 M. K úzké výslovnosti samohlásky e ve skupině ej na Chodsku viz ČJA 4-327 umyj. K pravidelným změnám v koncovce -ej viz též ČJA 4-330 podívej.
Ve vých. podskupině slez. nář. se zkoumané sloveso nevyskytuje. Místo něho se tu užívá sloves chybat a těpat.
3 Hlavní protiklad mapy představují formy házej a haž.
Podoba házej je rozšířena téměř v celých Čechách a v přilehlé sz. části Moravy; dubletně s formou haž byla zapsána na stř. Moravě a na Kyjovsku. Nepřehlasovaná podoba házaj je doložena zejm. z Valašska a z již. a částečně i ze záp. úseku slez. nář., zaznamenána byla i jinde ve vm. nář. Jz. Morava se vyděluje formou háděj.
Forma haž byla zapsána ve dvou areálech: jednak v již. Čechách s výběžkem až k Ledči nad Sázavou, jednak v celé jv. polovině střm. nář., v nář. vm. a v záp. a již. úseku nář. slez. Podoba s dlouhou kořennou samohláskou háž/hádž je doložena především z nář. kopaničářských a z Břeclavska.
Situace ve městech se shoduje s nář. okolím, jen do zč. pohraničních měst a do mor. měst, která se nacházejí v oblastech s imp. formou zakončenou na -ej, proniká podoba haž.
4 házaj pol. i hluž. -aj
házej stč. házěj, Db, Tk, MČ
haž MČ obl. mor.
hádž sloven.
5 házej Po 1, Ju 1–5, Ru 2–4 — házé Ju 6 — haž Ju 7, Ru 5
6 —
Ši